Schody v kuchyni / 2

19.07.2009 Kuchyně

Design by Donlić

Podobný úkol jako v předcházející realizaci se řešil i v malém půdním prostoru, kde také vedou z kuchyně schody do patra.


V mezonetovém půdním bytě chtěli autoři využít prostor pod schody, ale zachovat průhled mezi oběma podlažími, schodiště tedy doslova stoupá po kuchyni.

Mezi schodištěm a kuchyňským pracovištěm stojí příčka, neprochází však přes celou výšku patra, je v prostoru volně „položená“ jako kus nábytku. Svým způsobem jde opravdu o nábytkový prvek – lehká dutá konstrukce obalená sádrokartonem totiž ukrývá různě hluboké úložné prostory. V místech, kudy vedou schody (a nad nimi) jsou skříňky mělké, jen na šířku pětadvaceticentimetrové příčky, pod schodištěm ale využívají volný prostor a dosahují hloubky 60 cm. (A úplně dole zůstalo místo pro pelíšek domácího mazlíčka, bílého králíka.)

Skříně stojící vedle příčky už mají dostatečnou výšku, boční strana schodiště nad nimi je plná až po dřevěné stupně. Zalomená linka schodů stoupá nad skříněmi a zůstává viditelná díky skleněným stěnám, které nahrazují zábradlí.

Lehká sestava

Úložné skříně pod schodištěm ho tvarově kopírují a vytvářejí sestavu písmene L, doplněnou do tvaru U protilehlým ramenem nízkých skříněk s pracovní plochou.  Jejich poloha byla předem určená vývody instalací, tady je dřez na mytí nádobí i sklokeramická varná deska a nad ní v prostoru zavěšená digestoř.

Dvířka skříní a čela zásuvek mají povrchy z broušeného hliníku, který – zvláště nasvícený – v kombinaci s okolními bílými plochami působí velmi lehce a nezatěžuje prostor. Sestavu doplňuje pracovní deska z Corianu, opět čistě bílá.

Kuchyňské pracoviště vytváří v rámci obývacího pokoje prostorovou kompozici několika samostatných prvků. Bílá příčka s vloženými skříňkami je nejvyšší, ale na pozadí bílé stěny nepůsobí nijak rušivě. Nízkou pracovní plochu tvoří dva bloky, jeden pohledově překrytý bílým panelem, u druhého horní plocha z Corianu prochází ve stejné tloušťce až na záda, zbytek boční strany navazuje na hliníkové zásuvky. Protože celý objekt stojí na uskočeném nasvíceném soklu, vypadá jako lehké obrácené L, které se vznáší nad podlahou podobně jako poslední prvek kompozice, hliníková digestoř.

Nízké skříňky s digestoří opticky dělí kuchyňské pracoviště od volně otevřeného obytného prostoru s jídelním koutem, z pohledu sedacího nábytku je kuchyň ještě překrytá „stěnou“ velké televizní obrazovky. Domácí kino není v prostoru cizorodým prvkem – vývoj techniky sleduje moderní design stejně jako architektura.

-věk

Foto Jana Labuťová a Jiří Vaněk