Koupelna v přestavbě

15.12.2016 Koupelny

Dispoziční úpravy při rekonstrukcích bytů jsou většinou limitovány polohou koupelny a toalety, umístěním odpadů a přívodů vody. Právě od koupelny se s návrhem přestavby začíná.


 

Ať už se přestavba týká domu z předminulého století, anebo paneláku starého pouhých 25 let, v současném bydlení má koupelna podstatně důstojnější roli než v době, kdy se budova stavěla. Podoba umakartového jádra dodnes trápí mnohé obyvatele panelových domů, na toto téma se v časopisech o bydlení napsaly stovky článků. Ale ani v bytech staršího data nemívají koupelny optimální velikost a vztah k ostatním místnostem. Pomineme-li nejhorší případy, kdy koupelna chyběla úplně a záchod byl společný pro několik bytů na podlaží, v dispozicích starých bytů nacházíme koupelnu i toaletu nejčastěji stranou od ložnicové části. A to i v bytech nadměrných rozměrů, kde vzhledem k počtu obytných místností by byly zapotřebí koupelny dvě. Vhodná návaznost koupelny a ložnic je častým a oprávněným požadavkem rodin, které se k rekonstrukci bytu rozhodnou.

Problémem – z pohledu současného člověka – je také umístění koupelny ve střední části dispozice a nedostatek denního světla. Mnozí majitelé bytů si přejí v koupelně okno, a to i z důvodu dobrého provětrávání. Právě v koupelně je vlhkost z celého bytu nejvyšší a nedostatečné větrání vede ke vzniku plísní.

Změny v dispozicích bytů by neměly být prováděny živelně bez řádného projektu, zásahy do konstrukcí vyžadují posouzení statika. I zdánlivě nenosná příčka může být propojena s celým konstrukčním systémem a její zbourání ohrozí statiku domu. Zcela nezastupitelná při návrhu změn je role architekta jako autora smysluplné koncepce. Přestože stavební profese mají větší odbornost ve své specializaci, jejich pohled na dispoziční a prostorové řešení bývá limitovaný, bez patřičných znalostí a nadhledu na celou problematiku. (Asi jako kdyby zubní lékař měl stanovit správnou diagnózu při potížích se slepým střevem.)

Také rozmístění sanitárních předmětů v koupelně vyžaduje znalost provozu, optimálních návazností a potřebných vzájemných odstupů. Laický přístup se může snadno nechat unést lákavými nabídkami trhu a nevhodnými „módními trendy“, které vnášejí do řešení současných koupelen spoustu nesmyslů a pomíjivých zbytečností. Namísto vylepšení provozu přinášejí spíše komplikace. Snad největším nešvarem posledních let je rohová vana: vzbuzuje dojem luxusu a pohodlí, přitom zabírá neúměrnou plochu, aniž by poskytovala pohodlnější místo k poležení. O kolik méně plochy zabírá klasická obdélníková vana, se můžete přesvědčit na půdorysných variantách v článku Aby koupelna dobře sloužila.

Koupelna má být pohodlná a funkční, ale také nadčasová, aby svým majitelům nepřipadla po pár letech zastaralá. Přestavba není levná záležitost a módnost či výstřednost se nevyplácí, pestrost a zdobnost jsou velmi pomíjivé hodnoty. Slovo „moderní“ chápeme ve smyslu dobré kvality a funkce pro život současné rodiny, ve smyslu vylepšení standardu bydlení prosvětlením, provětráním, využitím nových technologií. Podívejme se na řešení několika moderních koupelen, které mohou být dobrou inspirací.

Koupelna 1 / pětiletkový dům z 50. let

Původní koupelna a toaleta rozměrově přibližně odpovídaly bytovému jádru panelových domů, ale měly nevlídnější proporci – do užší a delší koupelny se vana vešla jen s odsazením od dveří, přímému navázání už překážela zárubeň, k umyvadlu se procházelo až do nejzazšího kouta. Ještě stísněnější dojem tunelu vytvářela dlouhá „nudle“ toalety.

Autor přestavby (Radek Sládeček) obě místnosti propojil, koupelna dostala novou širší vanu a naproti ní dostatečnou plochu pro umyvadlo a odkládání toaletních potřeb. Pod deskou s umyvadlem jsou umístěny úložné skříňky, nad ní velké zrcadlo, které prostor opticky násobí. V tomto případě ne dvojnásobně, jak je při odrazu běžné, ale mnohanásobně. V zrcadle se kromě samotné koupeny odráží i celá ložnice a vlastně i velký kus města, pokud okna ložnice nezacloní žaluzie. Mezi koupelnou a ložnicí je totiž vsazeno vnitřní okno s čirým sklem. Koupelna dostala nejen denní světlo, ale také zcela nový rozměr. Společně s ložnicí vytvořila soukromou zónu bytu, která má od původní stísněnosti opravdu hodně daleko.

Koupelna 2 / byt v nárožním domě

Byt ve starém domě leží na nároží dvou ulic, které nesvírají obvyklý pravý úhel. Daný půdorysně nepravidelný prostor se obtížněji člení a zařizuje, na koso položené stěny působí nepřehledně až rušivě. Autorce (Ivana Dombková, Design by Donlić) se však podařilo vložit do tohoto zmatku poklidný pravoúhlý systém, který je pro provoz bytu mnohem vhodnější. Nepravidelnosti půdorysu se srovnaly vytvořením malých přídavných prostorů (šatna, kotel, WC). V novém pravoúhlém řádu na kuchyň navazuje příčka koupelny, za její prosklenou částí je umístěno umyvadlo, které tak získalo dobré denní světlo. Také v rámci koupelny se nepravidelný půdorysný tvar upravil – vložením atypické sprchy a zástěny před konstrukcí závěsného klozetu. Do koupelny se autorka nesnažila „namačkat“ co nejvíce předmětů, proto tu není vana, raději prostorný sprchový kout a velké umyvadlo. Hygienické zázemí bytu doplňuje samostatná toaleta s bidetem.

Koupelna 3 / developerský projekt

Přestavba je někdy nutná i v nových domech – byt v jednom z developerských projektů měl půdorysné řešení mnohem horší než běžné panelákové byty, autoři přestavby (ATW architekti) ho museli zásadně proměnit, aby domácnost začala přijatelně fungovat. Koupelna v původní podobě měla podivnou sestavu dvou sprch vedle sebe a další vany, takže by se mohli sprchovat současně tři lidi, zato tu bylo jen malé umyvadlo (v provozu rodiny využívané mnohem častěji), zastrčené navíc v tmavém koutě daleko od okna.

Přestože koupelna není plošně nijak nadměrná, v nové podobě vzbuzuje dojem prostorné místnosti. Velká zrcadla byla nevýhodou pro fotografování (fotograf jen těžko hledal polohu, při níž se sám neobjevil v záběru), takže efekt není z fotek zcela patrný, ale ve skutečnosti zrcadlení opticky násobí hloubku prostoru do všech stran.

Sprchový kout uzavírají skleněné stěny Litex a posuvné dveře s částečným zastíněním viditelnosti, které podle potřeby překrývají buď sprchu, nebo vanu. Protilehlá stěna s policovou skříní a pračkou se ztrácí za zrcadlem přes celou výšku místnosti, rozděluje koupelnu na dvě funkční části. I kout s umyvadlem opticky zvětšuje rozměrné zrcadlo nad umyvadlem, mytí a úpravy zevnějšku tu mají dobré denní osvětlení díky umístění u okna. Jeho světlo navíc prochází až do haly přes příčku z bezpečnostního skla Connex s bílou folií.

Koupelna 4 / byt v secesním domě

Nejcitlivěji se přestavba musí řešit v historicky cenných objektech. Byt v secesním domě (autorka Ivana Dombková, Design by Donlić) si ponechal atmosféru počátku minulého století, umožňuje ale bez problémů současný život rodiny. Podílí se na tom nejenom upravená dispozice, ale také důmyslné prosvětlení celého prostoru. Dochovaná dveřní křídla se repasovala, ale namísto replik nepoužitelných křídel se do opravených zárubní osadila křídla ze skla. Nové dveřní otvory mezi ložnicí a koupelnou už mají včetně zárubní zcela současnou podobu. Koupelna navazuje přímo na ložnici, samostatná toaleta je propojena jak s ložnicí, tak i koupelnou. Její intimitu z pohledu koupelny chrání stěna z neprůhledného skla, zatímco na sprchový kout bylo použito sklo čiré – sprcha tak koupelnu opticky nezmenšuje a sousedící vana působí jako solitér uprostřed prostoru.

Koupelna 5 / rozšíření bytu na půdu

Byt v nejvyšším patře vinohradského činžáku dostal možnost připojit ke své ploše část prázdné půdy. V horní úrovni bytu jsou dvě ložnice a pracovna, nová koupelna se umístila nad hygienické zázemí sousedního bytu a napojila se na stávající rozvody (Design by Donlić).

Směrem do dvora vznikla terasa, pracovna a velká koupelna díky ní získaly vysoká francouzská okna a příjemný výhled na střechy protějších domů. Hlavní ložnice s větším soukromím je od chodby oddělena předsíňkou navazující také na koupelnu. Přes stěnu z průsvitného connexového skla (viz úvodní foto) prochází z koupelny do předsíňky dostatek denního světla, aniž by koupelna ztratila svou intimitu. Stejným způsobem je prosvětlena také chodba a druhá menší koupelna přes skleněnou stěnu pracovny, takže denní světlo se dostává až do centra dispozice.

Koupelna 6 / byt v paneláku

Panelový dům ve Vyškově z 80. let minulého století měl jedno z nejčastějších bytových jader své doby, průchozí koupelnu a toaletu mezi předsíní a kuchyní. Dveře mezi koupelnou a záchodem znemožnily vhodné rozmístění sanity, takže umyvadlo mezi vanou a dveřmi bylo otočné trojúhelníkové, prostor k mytí byl nepříjemně stísněný. Umístit do koupelny ještě pračku znamenalo mít dveře trvale zavřené a členové rodiny museli obcházet předsíň i kuchyň, aby si po použití toalety mohli umýt ruce.

První koncepci bytu řešila Anna Brunclíková a její návrh potvrdil, že po vybourání jádra je možné koupelnu s toaletou přemístit do jiné části bytu, při zadní stěně původní (ale rozšířené) předsíně. Ve své poloze zůstala pouze neměnná instalační šachta, na kterou se klozetová mísa navázala z opačné strany. Propojení koupelny s WC bylo možné vzhledem k tomu, že byt je určen pro jednoho až dva obyvatele bytu.

Radek Sládeček, na něhož se majitelka obrátila s řešením interiéru, koncept ještě pozměnil, byt více otevřel volným propojením vstupní předsíně s kuchyní, takže vznikla prostorná a denním světlem prosvětlená hala. Od koupelny oddělil komoru s pračkou, koupelna spojená s toaletou získala vhodnou proporci, pohodlně se vešla vana, sprcha i umyvadlo s dostatečným prostorem kolem sebe. A navíc koupelna dostala i přirozené denní světlo, které sem prochází „oknem“ v příčce sousedící kuchyně.

-věk
Foto Jaroslav Hejzlar, Jana Labuťová a Jiří Vaněk, Iveta Kopicová