Byt v historickém centru

07.08.2018 Exkluzivní byty, Rekonstrukce

Theresa Kjellberg, Štěpán Matoušek / Small Smart Architecture
/ Rekonstrukce bytu ve starém činžovním domě podpořila kvality
místa a prostoru, přitom byt doplnila o vybavení pro současný život.

*

 

Rekonstrukci bytu svěřila majitelka dvěma studentům architektury z liberecké fakulty, kteří na své schopnosti upozornili mimo jiné i úspěšnou účastí v naší soutěži Bydlení IQ. Přes svůj věk dokázali zvládnout i složitý praktický úkol
a s velkou citlivostí navrátili bytu jeho hodnoty.

*

Činžovní dům z konce 19. století je jakýmsi přechodným stylovým můstkem: základní rozvržení fasády je ještě klasicky novorenesanční, ale už se na ní objevují prvky, které ohlašují nástup secese. Ta se projevila především
v interiérech, například stropy místností jsou vyzdobeny štuky s měkkým dekorem inspirovaným přírodou.
V době, kdy si tu jeden z bytů zakoupila nová majitelka, byla zašlá krása původních prvků překryta vrstvami tapet a různých druhů podlahových krytin; podlahy byly v dezolátním stavu, oknům a dveřním výplním některé části chyběly, nebo nebyly použitelné. Většina prvků a materiálů se však dochovala, při rekonstrukci tedy bylo možné zachytit se dobového stylu, očistit byt od nevhodných úprav a navrátit mu jeho původní atmosféru.

Dispozice bytu
V souladu s požadavky památkářů navrhli autoři jen minimální dispoziční změny, pohodlnému bydlení jedné osoby však členění bytu velmi dobře vyhovovalo. Jedinou výraznější změnou bylo zrušení dveří do kuchyně, aby se mohla vytvořit praktičtější kuchyňská sestava. Vysazené dveře se nově využily mezi chodbou a obývacím pokojem, kde hluboký výklenek v nosné zdi prozrazoval, že tady prostup opravdu kdysi býval. Dveře do koupelny se musely mírně posunout, aby se sem mohlo vrátit vybavení, jaké se
v koupelnách běžně používalo – vana a umyvadlo. Při minulých přestavbách tu dřívější nájemníci namísto vany osadili sprchový kout společně s klozetem, koupelna byla stísněná a provozně nepříjemná.
Rozdělení bytu na společenskou a soukromou část zůstalo beze změny. Obě zóny odděluje široká vstupní chodba, z ní jsou přístupné nejenom obytné místnosti, ale také koupelna a samostatná toaleta. Výklenek po dveřích do kuchyně se využil pro vestavěnou šatní skříň. Kuchyni s obývacím pokojem propojují široké prosklené dvoukřídlé dveře, které se otevírají o 180o,
a mohou tak zůstat po většinu času otevřeny, aniž by křídla překážela provozu.
Zatímco do společenské části se vchází poblíž hlavního vstupu, dveře do ložnice, koupelny i toalety se nacházejí v zadní polovině chodby, v méně frekventované zóně. Z ložnice je pak přístupná ještě malá šatnička.

Technické řešení
Kompletní rekonstrukce představovala v první fázi především řešení technických problémů a modernizaci instalací. V rámci výměny podlah se vytvořil nový rošt, který nejenom zabránil nežádoucímu houpání, ale také umožnil začlenit do konstrukční skladby podlah rozvody topení, vody
a elektřiny.  Nové dubové parkety (přesněji vlysy) procházejí bez prahů všemi místnostmi kromě koupelny a toalety, byt tím získává jednolitost, působí prostorněji.
Všechna dřevěná okna, parapetní obklady a dveře s profilovanými zárubněmi zůstávají původní, byly repasovány a v chybějících částech doplněny replikami. Repase značně prodloužila celkovou dobu rekonstrukce bytu, tady se projevila malá zkušenost řemeslníků s historickými prvky, velmi choulostivými na pečlivý přístup k opravě i lakování. První nepříliš zdařilé pokusy majitelka reklamovala a vrátila k přepracování.
Naopak velkou radostí bylo vyspravení štuků na stropech a zprovoznění secesních kachlových kamen, která se dochovala v rohu obývacího pokoje. Za chladných zimních večerů se v nich opravdu zatápí, jako za starých časů „teplo domova“ zvukově doprovází praskání ohně. Nějakým zázrakem se v obývacím pokoji zachoval i původní křišťálový lustr, také ten se podařilo opravit.

Současné zařízení
V kontrastu k historickým skvostům pojali autoři vybavení bytu zcela současně a moderně. Tvarově jednoduché kusy nábytku jim nekonkurují, bílé lakované plochy stejně jako čistě bílé stěny nechávají původní prvky interiéru vyniknout. Na střízlivou kombinaci bílé barvy s dubovou podlahou navazují některé kusy nábytku z dubového dřeva – jídelní stůl, společenské a odkládací stolky, postel, rám šatní skříně. Barevně výrazným akcentem obývacího pokoje je černá barva pohovky a lehátka (longue chaise) ve výklenku s oknem nebo pracovní židle, v kuchyni se černá objevuje na židlích a pracovní desce. Stejná barevnost prostupuje celým bytem, v koupelně a na toaletě najdeme bílé obklady z jemných pásků a černé velkoformátové dlažby.

Autoři si ve shodě s majitelkou přáli, aby zařízení bylo nejenom pohodlné
a nadčasové, ale současně bylo i prosté, „obyčejné“. Většina zařízení byla zakoupena v IKEA, kde je možné vybrat si nábytek cenově dostupný, přitom designově odpovídající modernímu životnímu stylu.

Věra Konečná
Foto Jaroslav Hejzlar