SHARED CITIES / SDÍLENÁ MĚSTA

Podoba města úzce souvisí s demokracií. Taková je teze Ceny, která od roku 2000 oceňuje a propaguje procesy transformace
a zlepšování veřejných prostranství v Evropě.
Města mají k idylickému ráji daleko. Nyní, kdy více než polovina světové populace žije v městském prostředí, se města potýkají
s hrozbami, které přinášejí vážné obavy
o jejich budoucnost.
Evropa však naštěstí ve svých veřejných prostranstvích nabízí mnoho obdivuhodných příkladů zlepšení. „Sdílená města“ je výstava 25 nejlepších prací přihlášených na osmé udělení Ceny, které CCCB organizuje spolu s Nadací architektury v Londýně, Centrem architektury ve Vídni, Muzeem architektury
a národního dědictví v Paříži, Muzeem finské architektury v Helsinkách, Muzeem architektury a designu v Lublani a Německým muzeem architektury ve Frankfurtu nad Mohanem.

Místo: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské nám 5a, Praha 1
Termín: 10.07.2015–26.08.15

SHARED CITIES / SDÍLENÁ MĚSTA

PŘÍBĚH PANELÁKU V OLOMOUCKÉM KRAJI

Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí více než tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi současnými umělci.
Exteriérová výstava představí různorodou čtveřici olomouckých sídlišť a doplní ji portrétem jednoho přerovského. Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím.
Expozice podle návrhu architektonického ateliéru A1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovaného panelového městečka. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec. Odborným garantem je historik umění Rostislav Švácha, projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textů a publikací je hlavním výstupem projektu série třinácti výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze.

Místo: náměstí Národních hrdinů, třída Svobody, Olomouc
Termín: 28.04.–10.07.2015

PŘÍBĚH PANELÁKU V OLOMOUCKÉM KRAJI

XDGA 160 EXPO

Výstava XDGA _160_EXPO představuje tvorbu předního belgického architekta
a urbanisty.
Xaveer De Geyter (1957) působil deset let jako hlavní architekt v architektonické kanceláři jednoho z nejlepších architektů současnosti, Rema Koolhaase. V roce 1983 patřil do týmu architektů, kteří zpracovávali revoluční návrh pro Carrefour v Bruselu, který se zapsal do poválečné historie belgické a evropské architektury. V roce 1988 založil vlastní studio věnující se architektuře i urbanismu. Navrhuje a realizuje své stavby a urbanistické plány pro města v Belgii, Francii i Nizozemí. Xaveer De Geyter rovněž vyučoval na slavných školách v Rotterdamu a Lausanne, jeho práci je věnováno několik knih včetně prestižního El Croquis, má za sebou řadu výstav i ocenění včetně nominací v mezinárodní Mies van der Rohe Award.
Výstava se koná pod záštitou J. E. Francoise Gustin, velvyslankyně Belgického království
v České republice.

Místo: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské nám. 5a, Praha 1
Termín:21.04.–20.05.2015

XDGA 160 EXPO

„ANONYMNÍ“ OHÝBANÝ NÁBYTEK

Jednou z doprovodných akcí letošního veletrhu MOBITEX bude výstava nazvaná „Anonymní“ ohýbaný nábytek. Výstavu připravila obecně prospěšná společnost Národní centrum nábytkového designu pro výstavní prostory zámku v Bystřici pod Hostýnem na závěr výstavní sezóny 2014. Její repríza proběhla v Bratislavě, poté bude kolekce představena brněnské veřejnosti.
Výstava je symbolickým uznání dovednosti „anonymních“ tvůrců, kteří spojili svůj život s ohybem dřeva. Je zaměřena na ohýbaný nábytek poválečných desetiletí a věnována především Antonínu Šumanovi, Radomíru Hofmanovi a Josefu Mackovi, návrhářům, kteří osobitým způsobem přispěli k vývoji moderní „thonetky“, na něž se však v průběhu času pozapomnělo.
V kolekci pěti desítek výrobků jsou zastoupeny vývojově důležité modely, z nichž některé patřily k nejlepším svého druhu na domácím trhu, byly ve své době nebývale rozšířené, reprezentovaly českou průmyslovou výrobu na světových trzích a získaly také četná ocenění na světových výstavách EXPO v Bruselu a Montrealu. Trojrozměnré exponáty ze sbírek firmy TON, a. s. doplňují ukázky návrhů, skic, technických výkresů a unikátních kreseb, dobové katalogy a další tiskoviny.
Výstava má připomenout důležité období v historii ohýbaného nábytku a také výročí připadající na loňský rok: šest desetiletí od změny názvu dřívějšího národního podniku Thonet na nynější TON a od založení podnikového oddělení tvarového vývoje i výročí jednoho ze zaměstnanců tohoto oddělení, Antonína Šumana, který by oslavil devadesáté narozeniny. Záměrem autorky výstavy PhDr. Dagmar Koudelkové, s níž na výběru spolupracoval Ing. Radmil Tomčík, bylo rovněž upozornit na dosud odborně nezpracované téma, jemuž by měla být věnována hlubší pozornost.

Místo: Výstaviště Brno, pavilon F
Termín:22.–25.04.2015

„ANONYMNÍ“ OHÝBANÝ NÁBYTEK

KAREL ČAPEK FOTOGRAF

Výstava u příležitosti 125 let od narození Karla Čapka připomíná, že Čapek nebyl pouze spisovatel, dramatik, básník, kritik, překladatel, estetik a filozof, ale zapsal se také do dějin české fotografie. Ačkoliv se samotnému fotografování věnoval poměrně krátkou dobu, zanechal za sebou zajímavé fotografické dílo.
Čapek se věnoval převážně fotografování věcí, které ho obklopovaly, ať již se jednalo o rostliny, psací stůl, anebo o různé kuchyňské náčiní. Zajímavé jsou také fotografie z cest. Negativy třídil do tematických celků s názvy: Portréty, T. G. M., Osobní, Zátiší, Zvířata, Květiny, Zahrada, Slovensko, Cesty, Typy, Architektura, Krajiny. Jeho fotografie vycházely spolu s články o fotografování ve třicátých letech minulého století v časopisech Světozor a Pestrý týden. Nejznámějším Čapkovým fotografickým dílem se stala Dášeňka čili Život štěněte, která poprvé vyšla na sklonku roku 1932 a vychází dodnes nejen v českém jazyce, ale také
v dalších jazycích.
Na výstavě budou k vidění dva fotoaparáty, které Karel Čapek používal, originální zvětšeniny v původních rámech, které pochází z jeho vily na pražských Vinohradech, předměty denní potřeby, které byly často objekty Čapkova fotografického zájmu, dobové časopisy, v nichž vycházely Čapkovy fotografie a jeho pojednání o fotografování nebo fotografie T. G. Masaryka, kterou Čapek věnoval Olze Scheinpflugové. Návštěvníci se mohou také těšit na 25 různých vydání knížky Dášeňka čili Život štěněte spolu s originálními fotografiemi, jež byly v této knížce použity.
Výstava je doplněna projekcí dvou dokumentů o životě a díle Karla Čapka s názvy Slovensko bratří Čapků a Život a doba spisovatele Karla Čapka. Další doprovodné programy budou průběžně zveřejněny na stránkách NTM. Vystavené předměty jsou zapůjčeny z vily Karla Čapka, z Památníku Karla Čapka ve Strži a z Památníku národního písemnictví.
V souvislosti s výstavou vyhlašuje NTM fotografickou soutěž pro děti „Jak se fotí štěně“. Více na www.ntm.cz.

Místo: Národní technické muzeum, Kostelní 42, Praha 7
Termín:15.04.– 26.07.2015

KAREL ČAPEK FOTOGRAF

MEZIVÁLEČNÁ PŘESTAVBA KLEMENTINA

Výstava zprostředkovává významný moment stavební přeměny Klementina na funkční areál plně vyhovující tehdejším potřebám v něm sídlících vědeckých knihoven a jejich uživatelům. Prochází-li návštěvník areálem Klementina, nemůže si nepovšimnout jeho stavební různorodosti. Trvalo bezmála 170 let, než byl tento rozsáhlý komplex dokončen. Mezi roky 1560 až 1726 vybudoval jezuitský řád Klementinum v rozsahu, ve kterém jej známe dnes. Jeho další stavební vývoj v průběhu následujících dvou století již nepřinesl, až na drobnosti, nic výrazného.

K velkým změnám došlo až po vzniku samostatného československého státu.
V  letech 1924–1951 proběhla výrazná adaptace areálu Klementina pro potřeby vědeckých knihoven, jejímž autorem byl architekt Ladislav Machoň. Výsledky přestavby v průběhu času mimo jiných dokumentoval i fotoateliér Jaroslava Brunera-Dvořáka. Fotografie dochované ve sbírce historika fotografie Pavla Scheuflera umožní nahlédnout do spletitého klementinského areálu a bohatý materiál z Archivu NK ČR přiblíží jednotlivé etapy
a řešení stavebních úprav projektovaných architektem Ladislavem Machoněm.

Prolnutím tří rovin, kterými jsou genius loci Klementina, prostor a jeho proměna architektem a oko fotografa, který tuto proměnu zachytil, vzniká zajímavý pohled na nedávnou historii objektu, který patří k nejcharakterističtějším součástem barokní Prahy. Zároveň je aktuální v dnešní době, kdy dochází k dalším změnám v rámci probíhající revitalizace celého areálu.

Místo: Galerie Klementinum – Výstavní sál (vstup od Mariánského náměstí, vchod B2)
Termín: 18.03.–10.05.2015

MEZIVÁLEČNÁ PŘESTAVBA KLEMENTINA

MICHAL BRIX / KRESBY – OBRAZY 2013-2015

Výstava prezentuje tvorbu Michala Brixe z let 2013–2015. Vybraná kolekce představuje krajiny – architektury v kresbě a obrazech. Barevnost a tvarosloví evokuje umělcovy inspirační zdroje, přírodu v její mnohotvárnosti i řádu.

Místo: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské nám. 5a, Praha 1
Termín: 06.02.–27.02.2015

MICHAL BRIX / KRESBY – OBRAZY 2013-2015

Holešovice-Bubny / v objetí Vltavy

V Muzeu hl. m. Prahy je otevřena výstava „Holešovice“, která navazuje na cyklus předešlých výstav o pražských historických předměstích. Prostřednictvím starých fotografií, pohlednic a dalších materiálů z veřejných i soukromých sbírek představí život Holešovic od 2. poloviny 19. století do 80. let 20. století.

Holešovice a Bubny byly k Praze připojeny právě před 130 lety – 25. listopadu 1884. Jak naznačuje podtitul výstavy, Holešovice
i Bubny, spojené r. 1850, bývaly původně rybářskými vesnicemi na břehu Vltavy. Od 2. poloviny 19. století začala jejich přeměna v průmyslové předměstí. Návštěvník se projde zmizelými ulicemi (například oblastí starých Zátor nebo malebnou uličkou Na Ovčinách) a po holešovických mostech, existujících i zaniklých. Seznámí se s historií zdejšího průmyslu, železniční a lodní dopravy, se všedním životem obyvatel i s jejich lidovou zábavou a kulturním životem, k jehož střediskům patřilo oblíbené divadlo Uranie v zahradě Prvního pražského měšťanského pivovaru. Opomenut nebude ani sport, ať už se jedná o bohatou historii stadionů na Letné, nebo o Zimní stadion na Štvanici, který několikrát hostil mistrovství světa v ledním hokeji. Pozornost bude věnována také dění na Výstavišti počínaje Zemskou jubilejní výstavou z r. 1891 až po kdysi slavné Pražské vzorkové veletrhy, jejichž připomínkou je dodnes Veletržní palác. Prostřednictvím často unikátních pohlednic může návštěvník zakončit svoji pouť v některé z místních rázovitých hospůdek. K výstavě je vydána výpravná publikace, která si klade za cíl být obrazovým historickým průvodcem po dějinách Holešovic a Buben.

Místo: Muzeum hlavního města Prahy, Na Poříčí 52/1554, Praha 8
Termín: 26.11.2014–19.04.2015

Holešovice-Bubny / v objetí Vltavy

Intérieurs. Anatomie prostoru

Výstava Intérieurs. Anatomie prostoru
v Galerii Ferdinanda Baumanna představuje výběr ze dvou fotografických cyklů berlínsko-marseillské umělecké dvojice schnepp • renou (Simon Schnepp a Morgane Renou). HB40– 43# – Fahrbereitschaft Lichtenberg, garáže vozového parku NDR a SW34# – kanceláře počítačového gigantu Oracle jsou zachyceny v okamžiku před rekonstrukcí a po ztrátě své původní funkce. Fahrbereitschaft Lichtenberg je v současnosti přestavována na sídlo soukromé umělecké sbírky. Síla fotografií schnepp • renou je v objektivizujícím, analytickém přístupu odkrývajícím anatomii architektury na základě opakujících se motivů a úhlů pohledu. Ve své volné tvorbě se schnepp • renou zaměřují na architekturu, jejich fotografie byly vystaveny, kromě jiných,
v Muzeu Architektury DAM ve Frankfurtu,
v Muzeu Estonské Architektury v Talinnu a byly publikovány v časopisech, jako je L’Architecture d’Aujourd’hui. Cyklus les grands ensembles získal v roce 2013 čestné uznání Evropské ceny pro fotografii architektury.
Kurátorka výstavy Helena Doudová je teoretička architektury.

Místo: Galerie Ferdinanda Baumanna, Vlkova 26, Praha 3
Termín:
30.11.–31.12.2014

Intérieurs. Anatomie prostoru

PUNK V ARCHITEKTUŘE / NAHRAJ!

I čtyři desítky let od chvíle, kdy se slovo „punk“ stalo součástí kulturní a společenské scény, nepřestává dráždit. Bylo stokrát rozmělněno v rámci reklamy, snobských akcí, designu, módy, kosmetiky nebo třeba i automobilového průmyslu. Přesto dokáže i jako „značka“ stále upoutat pozornost. Snad i proto, že přes množství okázalého balastu z punkových vod dokáže vytrysknout silný, osobitý proud. A platí to i pro architekturu: výběr realizací, jejichž autoři mohou být – často nevědomě, zvenčí – nazváni „punkery“, představuje výstava Punk
v architektuře.
Vystaveno je přes třicet projektů tuzemských i zahraničních architektů. Veličin, jakými byli Henri Labrouste, Josef Gočár či Hans Hollein přes postmodernisty Coop Himmelb(l)au nebo Vlada Miluniće až po Martina Rajniše, Petra Suskeho, Svatopluka Sládečka, Ivana Kroupu nebo ateliéry HŠH a H3T. Jednotlivé realizace propojují výňatky z textů předních filosofů a kunsthistoriků – Aarona Betskyho, Hanse Ibelingse nebo Petra Rezka. Punkový náboj výstavě dala i architektonická koncepce Jakuba Fišera ze studia Aulík Fišer architekti.
„V podstatě jsme termín „punk“ změkčili a vyrobili z něj jakési brýle, kterými se díváme na současnou architekturu i historické stavby,“ vysvětluje jeden z kurátorů Filip Šenk. „Díky tomuto punkovému pohledu se před námi objevili architekti a stavby z různých období, které spojuje „jinakost“ vůči tomu, co by šlo označit jako „střední proud“. Mohou to být postoje ironické, antinormativní, utopické – vždy ale výrazné.“
Kurátoři Dan Merta, Jakub Fišer a Filip Šenk stáli před nelehkým úkolem definovat skupinu „punkerů v architektuře“ zpětně.
A to napříč posledním stoletím, s nejistotou, jaké znaky punk v architektuře vůbec nese. Navíc se museli vyvarovat nástrahám
v podobě samoúčelných rebelií, úletů, prosté legrace nebo punkových mimiker neumění.
Výstavní část doprovázejí citace a ukázky
z tvorby Davida Bowieho, Alfreda Jarryho, Iggyho Popa nebo Vivienne Westwoodové, ale také site-specific instalace Jiřího Příhody, H3T, Františka Kowolowského nebo Jana a Petra Stolínových.

V Lapidáriu Betlémské kaple se paralelně koná výstava NAHRAJ!. Připravilo ji studio Archwerk a sestává z drobných experimentálních realizací vybraných českých ateliérů.

Místo: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, Praha 1
Termín: 17.10.–07.12.2014

PUNK  V ARCHITEKTUŘE / NAHRAJ!