Chystáme se pro celkovou rekonstrukci panelákového bytu 3+1. Budeme bourat staré jádro, dělat podlahy, dveře, kuchyň, koupelnu a záchod.
Nábytek v obývacím pokoji máme v dekoru švestka s černými dvířky, sedačka je umělá kůže černá s bílým prošíváním. Miluji Afriku a její etnický styl a ráda bych v tomto duchu měla obývací pokoj zařízen. Doplňky jsou různá kopí, sošky ze dřeva apod. Váhám, jaký vybrat dekor podlahy a jaké dveře. Kuchyň budeme mít s obyvákem spojenou, takže by tomuto stylu měla odpovídat i kuchyňská linka.
Mohli byste mi prosím poradit, jaký dekor podlahy a dveří zvolit? Bude vhodná kuchyňská linka opět ve švestce? A jakou zvolit pracovní desku?
Ráda bych měla v obývacím pokoji jednu stěnu obloženou kamenem, na této stěně bude zavěšen biokrb v černé barvě. Je vhodné ostatní stěny ještě nějak barevně vymalovat?

Ilustrační foto – http://poskolnik.blog.cz

Zařízení bytu a jeho styl je hodně intimní záležitost, práce architekta by se měla týkat spíše provozního řešení (při bourání jádra se naskytují možnosti změn v dispozici), v tomto směru by byly jeho rady mnohem užitečnější. Při přestavbě bytu a zařizování doporučuji spíše přemýšlení o praktickém využívání bytu než snění o jeho romantické podobě. Pokoj přeplněný drobnými dekoracemi vyžaduje hodně péče (např. neustálé otírání prachu ze všech předmětů).
Co se týká etnického stylu, osobně si myslím, že to je českému paneláku i současnému způsobu života hodně vzdálené. Když si k různým soškám ze dřeva a kopím představím ještě nábytek v dekoru švestky s černými dvířky, kámen na stěně apod., pak musí být výsledkem hodně velký chaos, který na psychiku člověka nebude působit příznivě.
Pokud ale etnický styl pokoje zvolíte, doporučovala bych k němu naprostou jednoduchost veškerého zařízení, tedy aby kuchyň spíše „zanikla“, splynula se stěnami (bílá barva stěn i kuchyně, pracovní deska by mohla být např. z přírodního dřeva), pak by styl pokoje lépe vynikl. Také dveře by měly být nenápadné, aby ze stěn nevyčnívaly (na bílé stěny bílé dveře). O jiné než bílé barvě stěn bych k etnickému stylu ani neuvažovala.
Na podlahu bych doporučila přírodní dřevo, nejlépe dřevinu bez výrazné kresby. Do paneláku je ovšem každá tvrdá podlaha (dřevo) dost velký prolém z hlediska kročejové izolace. Tzv. plovoucí podlahy jsou velmi špatným řešením, protože kročejová izolace je u nich řešena víceméně „na oko“ a téměř nefunguje. Pro tvrdé podlahy v paneláku je jediným správným řešením vybourání starých podlah až na stropní konstrukci a nová konstrukce celé skladby podlahy s opravdu účinnou izolací. Při výměně pouze vrchní vrstvy (krytiny) doporučuji měkkou podlahu v přírodní barvě, např. na bázi korku (korkové lino – marmoleum).
Kamenný obklad se do paneláku stylově nehodí, ale nechci příliš ovlivňovat vaše představy… Před čím vás ale musím varovat, je biokrb, který se na internetu doporučuje jako ekologické řešení vhodné do bytu. Jde o naprostý nesmysl, biokrb je vhodný třeba na párty venku, kde zplodiny hoření volně unikají do ovzduší, určitě ne do obývacího pokoje. Zplodiny (pára a kysličník uhličitý) jsou sice stejné, jaké produkuje člověk, ale právě ty jsou důvodem, proč musíme i v bytech bez biokrbu řádně větrat. Abyste dosáhli zdravého vzduchu v pokoji s biokrbem, musíte větrat natolik, že přijdete nejenom o teplo z krbu, ale také o teplo běžného vytápění. Doporučuji přečíst si článek o škodlivosti páry a CO₂ v bytech.

***

Ráda bych vás poprosila o radu s návrhem kuchyně, stavíme rodinný dům. Máme roční holčičku a plánujeme další děti, proto bych ráda měla troubu ve vyvýšené poloze. Používáme mikrovlnnou troubu. Potřebujeme mít jednu celou vysokou skříň jako lednici a jednu jako mrazák. Chtěla bych se vyvarovat sporáku na ostrůvku. Rohové okno, které se mi velice líbilo, nyní omezuje možnosti, proto prosím o pomoc. Byla bych ráda, kdyby v kuchyni pohodlně „kuchtili“ dva lidé současně, když se to podaří.

Nákres porovnává dvě možné varianty z hlediska provozu kuchyně. Varianta A je ve své podstatě původní návrh, respektuje vaše přání, aby varná deska nebyla na ostrůvku, varianta B je ale provozně vhodnější, protože mezi dřezem a varnou deskou by měla být hlavní (nejdelší) pracovní plocha. Myslím, že i dva lidé by si tu při vaření méně překáželi, a ušetříte si neustálé mytí okna, ke kterému je přes linku horší přístup.
Také vysoké skříně jsou zakresleny ve dvou variantách. U varianty A jsou skříně tři, jak je máte v zaslaném půdorysu. Chladnička by měla být po ruce u dřezu (potraviny se potřebují nejprve omýt), ale neměla by stát vedle trouby (horká trouba zvyšuje její spotřebu elektřiny), proto je mezi troubou a chladničkou spižní skříň, mrazák stojí mimo v krajní poloze. Nevýhodou trouby v rohu je horší přístup a není kde odkládat horké nádoby. Pokud ale nepotřebujete spižní skříň (hned vedle je samostatná spižírna), raději bych jednu vysokou skříň zrušila a prodloužila pracovní desku (varianta B). Vedle sebe stojí chladnička a mrazák, trouba se dostává blíž „varnému pracovišti“ – linku bych protáhla blíž k troubě, stačí tu průchod 90 cm.
V obou variantách bych doporučila do vysoké skříně pod troubu výsuvnou desku (ve výšce pracovní plochy), která by mohla sloužit při pečení jako odkládací plocha. Při běžném provozu by deska byla zasunutá a nepřekážela by.
Zaujalo mě, že používáte mikrovlnnou troubu. Existují kombinované trouby (mikrovlnný ohřev + gril + horkovzduch), možná máte tuto kombinaci. Pokud ne, klasickou pečicí troubu bych pro rodinu s dětmi rozhodně doporučila, mikrovlnka se na všechno využít nedá. Obě trouby se běžně dávají nad sebe, mikrovlnná nahoru (buď vestavná, ta je ale dražší, nebo vložená volně do skříňky).

***

Líbil se mi článek o schodištích na vašem webu. Jenom jsem slyšela, že u dvouramenného schodiště mají být počty stupňů v obou ramenech stejné. Pro dispozici v našem domě to je nevyhovující. Je nutné dodržet tento požadavek také v rodinném domě? Viděla jsem různě provedená schodiště a připadá mi jako  přehnaný.

Požadavek stejného počtu schodů v obou ramenech se týká především bytových domů nebo administrativních budov, kde schodiště vede přes několik pater a ramena se pravidelně opakují. Určitě je ale nutné mít i v rodinném domě schody bezpečné, a taky pohodlné. Pro dvouramenné schodiště doporučuji, aby všechny stupně byly půdorysně rovnoběžné (ne zkosené jako u schodiště točitého – viz obrázek). Zkosené schody nejsou moc bezpečné hlavně pro děti nebo starší lidi, špatně se po nich taky cokoliv stěhuje. Od řešení a umístění schodiště se odvíjí celá dispozice a právě na něm se většinou projeví, nakolik je projektant schopný, či neschopný.

***

Chtěl bych vás požádat o radu, jestli je možné nějakým způsobem „oživit“ vzhled tmavého plastového zahradního nábytku. Po několika letech venku je bez lesku, ztratil barvu a má na sobě mapy, které už nejdou nijak umýt.

Vlivem slunce, mrazu a (kyselých) dešťů se naruší povrch plastu, takže nábytek ztrácí svou původní barvu i schopnost snadné omyvatelnosti. Správnou radu by vám dal spíše nějaký chemik, ale shodou okolností jsem tento problém sama nedávno řešila. Zahradní nábytek nemáme kde uskladnit, takže zůstává na terase i přes zimu už 13 let. Letos jsem vyzkoušela vlastní pokus, po důkladném omytí jsem nábytek natřela sádlem. (Zřejmě by byl vhodnější vosk, ale nic jiného po ruce nebylo.) Když se tuk vsáknul, omyla jsem nábytek odmašťovacím přípravkem na trouby, abychom se o něj neumazali. Výsledek mě samotnou překvapil, ztratily se čmouhy,  tmavě zelená barva znovu vystoupila a sjednotila se. Povrchový lesk plastu je sice nenávratně pryč, ale zlepšení vzhledu je evidentní. Přikládám fotografii porovnání ošetřené židle s původním stavem.

***

Obracím se na vás, protože si nevím rady, jak vyřešit vstup do našeho domu. Původni vstup jsme museli kvůli špatné izolaci zrekonstruovat. Posílám fotku, jak to bylo dříve, teď už je zídka na schodech odstraněna a zůstaly jen betonové schody, které chci zachovat. Vstup do domu nebyl v podstatě dodělán, zídka na druhé straně schodů nikdy nebyla. Měl jsem v plánu, že bych zídky udělal s odskoky podle sklonu schodů, ale když jsem si to vystavěl na nečisto z cihel, moc se nám to nelíbilo.

Podle mého názoru by bylo možné udělat zídku po obou stranách jenom do výšky podesty před dveřmi (s rovným zakončením nahoře). Na levou zídku bych navázala lehkou zástěnou, která by celá porostla popínavými rostlinami. Pravá zídka by mohla být zakončená vsazeným truhlíkem na nízké rostliny (truhlík by nebyl vidět). Za zástěnou z rostlin by mohl vzniknout i příjemný koutek s lavičkou k posezení na předzahrádce.

***

Chtěla bych požádat o radu se zařízením garsonky, kterou jsme si s přítelem koupili. V bytě zatím není ani kuchyň, ani šatní skříně, zařízená je jenom koupelna. Líbí se nám, že je pokoj velký, a nechceme ho zkrátit ložnicí s pevnou příčkou , ale nevíme, kam umístit postel (dvojlůžko), aby na ni nebylo přes den vidět. Rozkládací pohovku bychom nechtěli, je to nepříjemná komplikace ráno, když pospícháme do práce. Navíc má přítel po rodičích pěknou rohovou pohovku, tu bychom rádi využili. Představovali jsme si rozdělit pokoj na obývák s kuchyní a nábytkem oddělenou ložnici s pracovnou. Na vašich stránkách jsme viděli garsonku pro mladou dívku, tam byl spací koutek hezky schovaný. S dětmi v tomto bytě nepočítáme, zamýšlíme jednou postavit domek. Taky uvažujeme o oddělení komory, předsíň nám připadá zbytečně velká a úložných prostorů není nikdy dost. Půdorys a rozměr pohovky zasílám v příloze.

Pokoj má optimální „koutek“, kam by se ložnice dala umístit, v nákresu se s ním počítá na kuchyňské pracoviště.  Přemístěním kuchyně do centra dispozice, kde je také možnost napojení dřezu v návaznosti na koupelnu, se pokoj rozdělí na tři funkční zóny. Za vysoké skříně s vestavěnými spotřebiči (chladnička, trouby, spižní skříň) můžete ukrýt ložnici s pracovnou. Druhou možností je ponechat obývací pokoj celý pohledově otevřený a za vyšší knihovnu ukrýt až lůžko. Tato varianta ale vyžaduje nízkou chladničku pod pracovní desku a bude mít méně úložných prostorů v kuchyni (žádné vysoké skříně, jen nástěnné skříňky při stěně).
Optimální poloha jídelního stolu by byla v místě balkonových dveří, to ale nezměníte. Nicméně i takhle bude stůl v blízkosti kuchyně, stejně jako letní stolování na balkoně.

***

Dovoluji se na vás obrátit o radu, jak zařídit hostinský pokoj. Sloužil původně jako dětský pokojík pro dceru. Nábytek jsme už vystěhovali a s novým zařízením si lámeme s manželem hlavu již delší dobu. Hlavním problémem jsou malé rozměry pokoje (220 x 400 cm), který by měl sloužit pro příležitostné ubytování dvou osob. Palandy však vylučujeme. Vaše rada či návrh by nám velmi pomohly. Rozměry, foto a popis zasíláme v přílohách.

Variant řešení u tak malého pokoje moc není, ale myslím, že v této sestavě by mohl pokoj pro hosty docela dobře sloužit. U rozměrů nábytku jsem vycházela z nábytku IKEA, aby byly reálné. Pokud byste zakoupili rozkládací pohovku širší (160 nebo 170 cm), pak je možné pracovní desku stolu o tento rozdíl zúžit (na 60 nebo 50 cm). Společenský stolek musí být samozřejmě lehký, aby se snadno přesunul, když se pohovka rozkládá. Proti pohovce bych doporučila obraz, případně menší plochý televizor na zeď, podle vašich představ a možností… U šatní skříně by bylo vhodné rozdělit vnitřní prostor na poloviny, v jedné mít tyč na zavěšení ramínek, v druhé police na prádlo.

***

Při rekonstrukci koupelny jsem hledal inspiraci, jak co nejlepším způsobem do koupelny dostat denní světlo. Narazil jsem na vaše velice dobré stránky a našel řešení: Nové koupelny v panelových domech. Zajímalo by mě, jaké sklo bylo použito. Už jsem kontaktoval sklenáře a ten mi doporučil bezpečnostní sklo Stratobel 33.1 s mléčnou fólií, je to náhrada skla Connex. Viděl jsem vzorek a zdá se mi, že má malou světelnou propustnost, 65 %. Bylo něco podobného použito ve vašem řešení? Nebo by se dalo použít něco jiného s vyšší propustností světla, a přesto zachovat neprůhlednost?

V realizacích ateliéru ATW architekti je použito sklo Connex. Jde o stejný typ skla jako Stratobel, v obou případech se jedná o bezpečnostní vrstvené sklo, mezi vrstvami skla je fólie, která může být čirá, mléčná, barevná, dekorativní (potisk) apod. Rozdílná je obchodní značka, u obou typů se pak cena odvíjí od tloušťky a dalších, třeba i nadstandardních vlastností (např. odolnost vůči chemikáliím, proti střelbě apod.). V interiérech ateliéru ATW jsem několikrát byla, nikdy mi nepřipadlo, že by sklo vpouštělo málo světla. Ve fóliích je docela velký výběr, doporučila bych informovat se přímo u dodavatelů, zda se mléčná fólie vyrábí ve více typech světelné propustnosti. Sklenář může odebírat jen malou část sortimentu.
Existuje také bezpečnostní sklo kalené, to může být pískované, jde vlastně jenom o povrchovou úpravu jedné strany. U něho je světelná propustnost velmi vysoká. Často se toto sklo využívá jako posuvné skleněné stěny nebo celoskleněné dveře. Nevýhodou je, že pískovaný povrch není hladký a na tuto stranu skla se víc usazuje prach a mnohem hůř se udržuje v čistotě. U koupelny nebo kuchyně bych to viděla jako nepříjemný problém, sklo se používá spíše u obývacích pokojů (např. prosvětlení chodby).

***

Chtěla bych poprosit o názor na umístění kuchyně v prostoru, jehož fotografie přikládám. Posílám dvě varianty, jak bych si kuchyň asi představovala. Jednu s ostrůvkem a druhou uspořádanou ve tvaru písmene L. Nemohu se rozhodnout. Prostor pro kuchyň je v rozměrech 5 x 5 m. Je to přestavba a vývod vody musí být tam, kde je. Jedná se o místnost kuchyň s obyvákem o rozloze 5 x 10 m.  Asi jsem udělala chybu s dlažbou v kuchyni a plánovanou dřevěnou podlahou v obývacím pokoji, a tak bych se chtěla vyvarovat těch chyb dalších.

Pokoj je krásně velký a v kuchyni jste správně využila výklenek pro vysoké vestavěné skříně (doporučuji je udělat na výšku celého výklenku, aby se prostor „začistil“). Také bych doporučovala využít další výklenek u okna na úložné skříně menší hloubky (například jako spižní skříně), protože úložného prostoru v kuchyni nikdy není dost. Pokud zvolíte skříně v bílé barvě, nenápadně splynou se stěnou a nebudou v pokoji opticky vadit.
Vhodnější je varianta s ostrůvkem, kuchyň do L má špatně využitelnou rohovou část. Dřez bych dala už do tohoto ostrůvku (přívod vody a odpad se dají trošku posunout), aby se ostrůvek nemusel protahovat a zůstal dostatečný průchod na druhé straně. Pokud byste nechala dřez při stěně, potřebujete hloubku této části alespoň 60 cm a provoz se vám značně zkomplikuje – vlastně už je to sestava do L. Ještě jeden návrh: prostřední vysoká skříň by mohla mít ve střední poloze roletku (spodní hrana ve výšce pracovní plochy), kde byste mohla mít elektrickou zásuvku a uložené drobné spotřebiče (např. rychlovarná konvice, mixér apod.). Stačilo by roletu vysunout a můžete vše používat na místě, nepřenášet spotřebiče na pracovní plochu.

***

Několik dní jsme doma v kuchyni měli mokro na korkové podlaze a několik dlaždic se zvlnilo. Ráda bych se tedy zeptala, zda lze toto zvlnění nějakým způsobem, ideálně svépomocí, narovnat.

Nejsem odborník na korkové podlahy, ale podle toho, co o materiálu vím, korek reaguje na vlhkost výraznou změnou objemu a po vysušení se vrací do původního tvaru. Když jsou dlaždice korku přelepeny k podkladu, nemají možnost proschnout ze všech stran – na místech, kde došlo k uvolnění lepidla, vzniká „bublina“, odkud se vlhkost nemá možnost dostat ven, tam je korek stále vlhký, proto se dlaždice zvlnily. Podle mého názoru by mělo dojít k pozvolnému vysoušení v celém objemu. Záleží na tom, jakou má korek povrchovou úpravu. Kdyby byl v přírodní podobě, nějakou dobu bych počkala, zda zvlnění samo nezmizí. Přes lak nebo fólii ale vlhkost nemá možnost odcházet ven. Myslím si, že by se dlaždice měly opatrně odlepit, nechat důkladně proschnout a teprve potom znovu přilepit. Nedokážu ovšem posoudit, zda se při odlepování korek nezničí – záleží na vlastnostech lepidla, na tloušťce dlaždic.
Ráda bych poděkovala za odpověď a chtěla bych vám sdělit, že dlaždice se víceméně samy odlepily, trochu jsme jim pomohli, nechali jsme je proschnout a ony se skutečně samy narovnaly a vrátily se do původního stavu. Pořád ještě je necháváme být, ale domníváme se, že brzy je půjde bez větších problémů znovu nalepit na původní místo. Dlaždice jsou tenké cca 4-5 mm, nahoře lakované.

***

Při realizaci koupelny jsme si neuvědomili, že by koupelna měla být sladěná i s dveřmi a k moderní vínové koupelně jsme zvolili světle hnědé dveře. Bohužel až nyní vidíme, že to nebyla správná volba. Do koupelny se vstupuje ze světlé chodbičky, kde jsou všechny dveře prosklené, pouze koupelnové jsou plné.  Napadlo mě dát na vnitřní stranu dveří zrcadlovou fólii, aby se v nich odrážely barvy koupelny a minimalizovala se světle hnědá barva. Dále si ale nevím rady s tím, jak sladit koupelnu s chodbičkou, když zůstanou dveře otevřené. Měla bych např. na vnější stranu dveří nalepit bytové samolepky nebo použít šablony v černé barvě, aby se utlumila světlá barva dveří, ale přesto nijak výrazně nezakrývala barvu původní? Nebo byste měla jiný nápad? Budu ráda za každou vaši radu. Bohužel nemám fotografii přímo koupelny s dveřmi a pohled z chodby do koupelny, posílám alespoň to, co mám k dispozici.

Myslím si, že zrcadlová fólie je sice určité provizorní řešení, ale nemám k ní moc velkou důvěru, co se týká stálosti vzhledu. Obávám se, že ve vlhkém prostředí koupelny se začne po nějaké době na okrajích odlepovat, vlnit, nebude to nakonec dobře vypadat. Samolepka na vnější straně dveří zase spíš na problém ještě více upozorní, přitom ho neřeší.
Optimálním řešením mi připadá dveře vyměnit za bílé – ze strany chodby vhodně doplní bílé stěny (zárubeň zůstane stejná a bude s celou chodbou ladit), ze strany koupelny dřevěný rám bude pouhou „linkou“ a nebude tak výrazný. Bílá barva opět doplní bílé stěny nad obkladem a sanitu.
Pokud by vám toto řešení připadlo příliš nákladné, možná by se dalo uvažovat o nalakování dveří. Záleží ale na jejich povrchu, zda mají dřevěnou dýhu, nebo fólii. To by vám musel poradit lakýrník, zda je to možné.
V každém případě by bílé dveře problém vyřešily nastálo a myslím si, že velmi dobře. Na vašem místě bych této investice nelitovala vzhledem k nákladům na novou koupelnu, která si zaslouží, aby dobře působila i jako celek s dveřmi. Každé „provizorní“ řešení vás bude trápit a po čase vás stejně přinutí dveře vyměnit. Vyměnila bych je tedy už teď, kdy je všechno nové a podle vašich představ.

***

Řešíme barevné ladění kuchyně a obývacího pokoje v novém bytě. Pokoj, ve kterém je umístěný kuchyňský kout, je velký 50 m², z toho bude 15 m² odděleno příčkou jako dětský pokoj. Kuchyňský kout má rozměry 180 x 255 cm a je v něm umístěno okno 120 x 60 cm směrem na sever. Barvu kuchyně máme vybranou – švestka spodní skříňky (linka je ve tvaru L), pracovní deska v barvě hliníku a horní skříňky mají korpus švestka, dvířka zatím nevím, jak sladit. V celé kuchyni budou pouze dvě horní skříňky šíře 90 cm, víc se jich tam nevejde. Nábytek v obýváku a v chodbě bych chtěla sladit do švestky. Poraďte mi, jak vymalovat a jakou zvolit barvu podlahy. Celý byt má velká okna a je hodně světlý.

Vzhledem k tomu, že jde o nový byt a nevíte, jakou barvu podlahy zvolit, zřejmě ještě není dostavěný a materiály si teprve vybíráte. Záleží na tom, jakou máte představu a jaké možnosti, zda bude podlaha dřevěná, nebo z jiného materiálu (dlažba, korkové lino, PVC). Někdy je výběr předem limitovaný developerem.
Při volbě dřevěné kuchyně je pak velmi choulostivé sladění dvou dřevin (skříňky a podlaha). Záleží nejenom na barvě, ale také na kresbě dřeva, některá dřevina je téměř jednobarevná s nevýraznou kresbou, jiná naopak hodně „divoká“. Optimální je, když jsou obě dřeviny úplně stejné, nebo naprosto kontrastní, např. skříňky světlé, podlaha tmavá.
Švestkové dřevo se moc na celý nábytek nepoužívá (je problém najít dostatečné množství rovných kusů), spíše v imitaci jako fólie, kuchyně znám tedy v této podobě – viz přiložený obrázek.

Jde o dřevinu s hustou vícebarevnou kresbou v tmavším hnědočerveném tónu. Osobně bych se tak výraznému dřevu vyhnula, po čase by mohlo působit dráždivě. Jednodušší barevnost je nadčasová, nepodléhá módním trendům, neomrzí se.
Kombinace výrazné dřeviny s jinými materiály je velmi problematická, s dalším dřevem je v podstatě neslučitelná. Na stěny vedle nábytku ze švestky si dokážu představit pouze bílou barvu, na podlahu např. šedivou (bez vzoru) vzhledem k výběru pracovní desky barvy hliníku. Ani na dvířka horních skříněk bych už nevolila další materiál, nechala bych vše v jedné dřevině.
Možná máte vybranou švestku v jiné podobě, méně pruhovanou. V každém případě tato sytá hnědočervená barevnost vyžaduje velmi jednoduché (neutrální) ladění barev u dalších prvků v interiéru. Bílá a šedivá mi připadá optimální, aby trochu potlačila přílišné množství dřeva (nábytek v kuchyni, pokoji i na chodbě). Doporučuji podívat se na realizace na stránkách našeho časopisu, kde možná najdete inspiraci v jednodušších barevných kombinacích. Barvám a jejich působení na psychiku člověka se věnuje článek Barvy v bytě.

***

Chtěl bych vás požádat o radu při volbě barev stěn a podlahy v prostoru s bazénem. Jedná se o venkovní prostor u sauny, má velikost 4 x 4 m. Bazén je z jedné strany přilepený ke zdi a zůstávají kolem něj tři uličky o šířce 0,6–0,7 m. Stěny kolem jsou vysoké 3 m, jejich obklad je ve špatném stavu, musí se vyměnit. Zajímalo by mě, jakou bych měl zvolit barvu dlažby a obkladů. Osobně by se mi líbila béžová podlaha (samozřejmě mrazuvzdorná a protiskluzná), ale nedovedu barevně vybrat stěny.

Pokud mohu vyjádřit svůj názor, ladila bych celý prostor jako oddechovou „zahrádku“, kde by se návštěvník cítil tak trochu jako na dovolené, přitom v mile domácím prostředí… Stěny bych viděla čistě bílé, aby prostor opticky nezmenšovaly a nedělaly z něho „kobku“, což v současné době tak trochu je. Spíše než obklad bych na stěnách ohrady viděla podpůrnou konstrukci pro popínavé rostliny (stačí pružná kovová lanka): jako by ta zeleň navazovala na nějakou zahradu, která je za ohradou. Můžete srovnat stylizovaný zákres do fotky se současným tmavým obkladem.

Béžová dlažba k tomu barevně sice jde, ale spíše bych doporučovala dřevěný rošt, bude nejen opticky, ale i na dotek bosé nohy teplejší. Dřevo vzbuzuje dojem léta, dovolené, klienti tam budou lépe relaxovat, budou se raději vracet. Dřevu nevadí déšť ani sníh, pokud má možnost větrat ze všech stran jako rošt. Může být z tropického dřeva, abyste měl jistotu, že opravdu odolá všem vlivům počasí. Snažila bych se docílit atmosféry malé příjemné zahrádky.

***

Ráda bych se zeptala, jestli úchytky na fotografii (v pravém spodním rohu) by se hodily také na kuchyni Samoa, kterou jsme si vybrali. A dále, jestli oranžová barva na zdi by mohla být i na podlaze, kdybychom si vybrali např. marmoleum. Mám ráda teplé útulné interiéry, ale nevím, jestli by této barvy už nebylo moc, na zdi a i na podlaze.

Úchytky se na vybranou kuchyň určitě také hodí. Barva na stěně za kuchyní je ale příliš výrazná, „dráždivá“ a ve velkých plochách na psychiku člověka nepůsobí dobře. Bude po čase znervózňovat, vadit. Doporučuji přečíst si článek o působení barev v interiéru.
Pokud tuto barvu zvolíte na stěně za kuchyní, na podlahu je pak vhodnější nějaká neutrální barva. I když máte ráda teplé barvy, je jich v kuchyni už dostatek a „chladnější“ barva na podlaze celkovému teplému dojmu neuškodí. Na obrázku je barevná kombinace příjemná, vyvážená. Barva kamene působí přirozeně, nábytek se od ní odráží. Pokud chcete barvu podlahy teplou, zaměřte se spíše na dřevo. Pak už by ale měly být neutrální (třeba bílé) stěny, aby kuchyň nebyla ve výsledku až moc „přeteplená“.

***

Chtěla bych poprosit o radu se sladěním podlah a dveří. Rekonstruujeme rodinný domek a vybíráme interiérové dveře. Kuchyňskou linku jsme vybrali bílou v lesku v kombinaci s pracovní deskou wenge, pracovní deska bude krýt i boky skříněk, nerezové spotřebiče, jediná horní skříňka bude mít  hliníkový rámeček a mléčné sklo, blok s vestavnou troubou a mikrovlnnou bude v barvě wenge. Kuchyň je částečně propojena s obývacím pokojem, z obývacího pokoje bude vidět na jídelní stůl, který plánujeme sladit s linkou (tmavý), z kuchyně naopak bude vidět na rohovou sedačku v obývacím pokoji. Okna jsou z vnitřní strany bílá včetně parapetů. Na podlahu v obývacím pokoji bychom chtěli dřevo, do chodby dlažbu dekoru dřeva a do kuchyně lino. Z chodby vedou dveře do šatny, obývacího pokoje, kuchyně a koupelny. Máme vybrané dveře masonite, laminátové, s mléčným skleněným pruhem u kliky, ale máme obavu z překombinování různých odstínů a druhů dřeva. Proto jsme prozatím zvolili dveře ve světle šedém odstínu. Mysleli jsme, že v kuchyni by ladily s linkou a nerezovými spotřebiči, v obývacím pokoji např. s televizorem a krbovými kamny. Myslíte, že je to vhodné? Co byste nám doporučili za odstín na podlahy? Obývací pokoj není přímo tmavý, ale přesto máme z tmavé podlahy obavu. Budeme moc rádi, pokud nám sdělíte váš názor.
Myslím si, že šedivé dveře budou v pořádku, opravdu není dobré kombinovat více druhů dřeva. Jestli bude podlaha v pokoji tmavší, nebo světlejší, záleží také na dalším zařízení pokoje (nábytek, pohovka). Vzhledem k použití wenge v kuchyni bych spíše volila kontrast, takže světlejší dřevo, např. buk nebo i dub, pokud nebude moc výrazně různobarevný.
Trošku mi nesedí několik jiných věcí. Třeba blok s troubou bych volila raději bílý jako celá kuchyň, tmavá barva příliš „vyleze“ z celé kuchyně a bude pocitově vyčnívat, je to velký kus nábytku, a ten by se měl spíše potlačit. Je těžké to posuzovat bez nákresu, neznám souvislosti, jak celá sestava vypadá, ale celou kuchyň kromě desky bych volila bílou (včetně boků skříněk).
Pak bych také váhala nad podlahami v kuchyni a na chodbě. Pokud je pokoj propojený s kuchyní, bylo by prima mít podlahu jednolitou v celém prostoru, dosáhne se tím „velkorysosti“, místnost se zdá větší, prostornější. Dřevo se poměrně snadno udržuje v čistotě, když je lakované, olejované nebo navoskované, nebála bych se ho ani v kuchyni. Nevím, zda plánujete korkové lino, nebo PVC. Korkové lino je dražší než dřevo, takže cena mluví ve prospěch dřeva. PVC je o něco levnější, ale kuchyň není zřejmě tak velká, aby to v celkových nákladech hrálo výraznou roli. Podívejte se na článek o podlahách, je tam několik fotek propojeného pokoje s kuchyní, všude je podlaha jednolitá a působí velice dobře.
Dlažba na chodbě je praktická, ale není dobré, když svým vzorem napodobuje jiný materiál. Keramika je ušlechtilý materiál a není nutné, aby se tvářila jako jiný. Pokud máte představu, že by na chodbě bylo hezčí dřevo, pak bych tam opravdu viděla raději opravdové dřevo. Imitace materiálů interiér svým způsobem znehodnocuje, jako by to říkalo „na tenhle materiál nemáme peníze, tak ho aspoň napodobujeme“. Přitom dlažba z keramiky je často dražší než dřevo.

***

Prosím o radu, jak barevně vyřešit přízemí nového rodinného domu. Vstup je oddělený od haly celoskleněnými dveřmi. Schodiště v hale  bude otevřené a hala bude součástí obývacího pokoje bez dveří. Obývací pokoj je spojený s kuchyní. Jediné, co máme, je lesklá světle béžová velkoformátová dlažba  na celém přízemí. Prosím o sladění i s kuchyňskou linkou. Líbí se mi spíš moderní styl, i když ne úplně minimalistický. Pro lepší názornost přikládám půdorys přízemí. Obývací pokoj je orientován jihozápadně, kuchyňské okno na sever.

Jste na úplném začátku zařizování, vlastně interiér ještě nemá žádnou koncepci, takže řešit barvy nebo materiály je předčasné. Možností ke světle béžové dlažbě je velké množství, vše záleží na výběru nábytku – kuchyňské sestavy, obývacího pokoje.
Důležité je především to, aby interiér dobře fungoval. Pokud se dům staví s architektem, je základní podoba interiéru vlastně ujasněná ještě dřív, než je dokončený projekt domu. Vlastně by se dům měl tvořit „zevnitř ven“, protože to důležité je uvnitř. Vychází to ze způsobu života obyvatel, z možností pozemku – jak se interiér propojí se zahradou, kam se lidi dívají oknem apod. Tohle samozřejmě typový dům neumožňuje a je to obrovská škoda, protože za stejné peníze jste mohli dostat mnohem větší hodnotu.
Dívala jsem se na půdorys, naštěstí jste si rozumně vybrali to zdařilejší, co firma nabízí, ale přesto má dispozice chyby, které budou život komplikovat. Je na ní poznat, že to neřešil architekt. Například plně prosklené zádveří je prima, ale nemáte v něm kde uložit kabáty, boty, chybí tu šatní skříně. (Umístit mohutné šatní skříně před prosklenou stěnu odporuje zdravé logice, okno je nejdražší materiál na fasádě a dělá se kvůli prosvětlení a optickému propojení.) Poloha digestoře v kuchyni znemožňuje optimální řešení sestavy… těch chyb je tam víc. Myslím, že interiér by měl komplexně řešit architekt společně s vámi – a z návrhu pak teprve vyjdou i materiály a barvy.
Pokud si budete zařizovat dům sami, mohu doporučit spíše obecnou radu. Čím je nábytek jednodušší, čím jsou barvy střídmější, tím méně riskujete, že je špatně sladíte a interiér vás bude po čase dráždit, nebo vyjde „z módy“. Jednoduchost se dá vždycky doplnit nějakou výraznější drobností, která se po čase snadno zamění za jinou. Důležité je mít nadčasové to, co je napevno, anebo hodně drahé. Tedy hlavně kuchyň a další zabudované předměty. Rozhodně nic nezkazí bílá barva, tmavé barvy totiž opticky místnost zmenšují. Můžete si na našem webu přečíst článek o barvách, kde se dozvíte víc.

***

Ráda bych si nechala poradit, jak byste v mém případě řešili materiál/barvu nábytku do obývací místnosti s patrem (viz fotografie). Byt je relativně světlý, má okna orientována na jih, ale okna nejsou největší. Do zbylého prostoru plánuji knihovnu, pracovní stůl, komodu a dodělat šatní skříň, která je nyní odkrytá. Nevím si rady, jak tyto prvky zvolit, vzhledem k tomu, že parkety jsou ze světlého dřeva, patro naopak z tmavého… Prostor je navíc relativně malý, místnost má necelých 20m². Nemám ráda příliš velkou modernu a jsem spíše konzervativní, z novějších věcí se mi dost líbí sklo v kombinaci s kovem (uvažuji o tom jako o pracovním stolku). Určitě by mě potěšil také nějaký jeden kousek starožitného nábytku.

Asi bych si věděla s pokojem víc rady, kdybyste měla ráda moderní styl. V tomto případě bych na vašem místě zůstala u materiálu, který v místnosti převažuje, tedy u dřeva, ale spíše lakovaného nebo s laminem, nenápadného, aby nepřibyla další struktura s jinou barevností. Kov a sklo by do konzervativnějšího ladění příliš nešly (sklo na pracovním stole navíc není moc příjemné na dotek, chladí na položené ruce). Pokud plánujete nějaký kousek starožitného nábytku, určitě bych s ním nekombinovala kov, zvláště ne v nějaké zdobnější podobě (kroucené tvary), starožitnost vedle sebe vyžaduje velmi jednoduchý styl.
Patro z tmavého dřeva je samo o sobě dost výrazným prvkem, bohužel tmavá barva opticky „padá“ dolů a pokoj zmenšuje. Ve světlé podobě by se patro lehce vznášelo a tolik by pokoj nezatěžovalo. Předpokládám ale, že ho měnit nebudete. Pak by chtělo ostatní větší kusy nábytku potlačit – bílá skříň nebo knihovna splynou se stěnou a nebudou tolik vyčnívat do prostoru. Líbí se mi pohovka, kterou máte na fotografii, i společenský stolek u ní, to je styl, v kterém byste mohla pokračovat, ten by nekonkuroval starožitné komodě nebo pracovnímu stolu. Barevnost pak už jenom neutrální, převážně bílá + jedna výraznější barva na drobnostech, ale opatrně. Více barev bych nedoporučovala.
Pokud máte ráda konzervativnější styl, asi by pro Vás byly příjemné textilní závěsy na okně, spíše průsvitná lehká látka (bílá), která se dá zatáhnout i v létě při příliš prudkém slunci. I tady bych volila raději jednoduchý styl, jednobarevnou látku bez vzoru. Při jednoduchém základu (méně znamená více) pak můžete pokoj doplňovat podle svého obrázky a dalšími drobnostmi, může být „zabydlený“, tedy konzervativnější, ale ladit.

Díky moc za odpověď, v podstatě to, co jste nastínila, asi zhruba odpovídá představám, takže jste mě dost posunula. Z barev jsem právě na doplňky plánovala nějakou nejspíše zelenou, zhruba trávovou barvu. Nicméně, trošku mě vaše poznámka o moderním zaujala nebo vyprovokovala… Samozřejmě není tak úplně pravda, že modernu vyloženě nemám ráda, spíše nejsem pro nějaké „divoké“ věci a mám raději čistý, elegantní, svěží styl. Jestli máte chuť mi napsat, co byste tam viděla v modernější variantě, třeba bych se nechala trochu inspirovat.

Kdybych pokoj měla vidět „moderněji“, asi by mi nejvíc vadila podoba patra, je to včetně tmavé barvy takový kutilský styl 70. let. Viděla bych tam nové zábradlí a schody. Světlé dřevo z tmavého neuděláte, takže bych patro obalila bílým sádrokartonem. Zábradlí by bylo krásné z čirého skla, ale to je hodně drahé, mohlo by mít i subtilní kovové sloupky namísto dřevěných a pružná nerezová lanka. Stačilo by nízké zábradlí, jenom aby člověk ve spánku nespadl. Schody – je to vlastně žebřík – by pak mohl být taky kovový. Rozhodně bych ho přistavila až ke stěně a na ni dala madlo, moc to pomůže hlavně při překonání krizového místa mezi podlahou patra a stoupnutím na žebřík.

Jakmile by se patro stalo takto „nenápadné“, pak už můžete klidně do pokoje zvolit i sklo a kov, ale asi bych ho omezila na nějakou drobnost – například stolek u pohovky. Barevnost stejná, jak jsem už popsala, zelená jako výrazný akcent je dobrá, ale musí být svěží, žádná tmavá, spíš ostřejší. Musí se u ní dát pozor, pokud je zelených doplňků více, aby se chytnul stejný tón, protože dvě jinak zelené se hodně „tlučou“.

***

Kupujeme rodinný dům a chceme ho rekonstruovat. Obývací pokoj je propojený s kuchyní, tato místnost je hodně světlá, má 4×9 m², jsou zde dvě velká francouzská okna šířky 240 cm. Na zem chceme dát  podlahu tmavé barvy, kuchyňská linka s dvířky bude smetanové barvy a pracovní plocha i zadní stěna v barvě dřeva podobné podlaze. Na obývací pokoj navazuje  chodba osvětlená umělým světlem a dva menší pokoje. V chodbě je nika na vestavěnou knihovnu a vestavěnou skříň se zrcadlem – oboje chceme nechat vyrobit  v barvě dveří (světlé). Chtěli bychom použít tmavou podlahu z důvodu sjednocení i do těchto ostatních prostor, bojíme se ale, že chodba bude hodně tmavá. Jaké by se k takové podlaze hodily dveře, aby dostatečně prosvětlily daný prostor?  Chceme použít prosklené dveře, ale nejsme si jistí jejich barvou - byly by  lepší v javoru, nebo v bílé barvě?  Prosím také o radu s výmalbou – líbila by se mi  světle meruňková a na zvýraznění cihlová oranžová na stěně za jídelním stolem (stůl sklo – kov, židle kov se smetanovým potahem) a vedle pohovky, která je smetanové barvy. Jiné barvě výmalby  se ale nebráním.

Tmavé podlahy bych se nebála, je to „pevná půda pod nohama“ a jednotná podlaha ve všech místnostech bývá jenom k dobru věci – prostory se opticky sjednotí. Spíš by bylo vhodné neubírat chodbě světlo barevnou malbou. Nejvhodnější je bílá, nepohlcuje žádné světlo. Dveře bych opět volila tak, aby byly v jednotném materiálu (a barvě) pro celý dům. Prosklené dveře mohou být i bez rámu, celoskleněné, ale velmi záleží na stylu celého zařízení vašeho bytu.
Vestavěná knihovna a skříň mohou být ze světlého dřeva jako dveře, ale také „nenápadně“ začleněny do stěn, tedy bílé při bílé malbě. Pak je přestanete vnímat jako nábytek, jsou jen jakýmsi tvarovým členěním stěny, což v interiéru působí příjemně, zůstane čistý, neroztříštěný větším množstvím barevně odlišných ploch. Zrcadlo skříně by v tomto případě mělo být nalepeno na celé ploše dveří, aby nevznikl rámeček. Opět ale záleží na stylu zařízení – musela bych je vidět, abych poradila zodpovědně. Stůl a židle jsou z kovu a skla – na ně by mohly navázat také skříně i posuvné dveře ze skla v tenkém kovovém rámečku.

U obývacího pokoje bych váhala s tak výraznými barvami na stěnách. Meruňková i cihlová jsou docela agresivní barvy, při větší ploše pak působí nepříjemně, po nějakém čase začnou dráždit.

Meruňková by ve velké ploše pokoj pocitově příliš „přehřála“. Cihlová za stolem by mi nevadila, kdyby šlo o vnitřní stěnu (jako by vyjadřovala těžký materiál zdí), z nákresu je ale zřejmé, že jde o stěnu s francouzskými okny, tedy tu, která má stejně jako okna vyvolávat pocit vzdušnosti, otevřenosti, těsného kontaktu s exteriérem. Cihlovou barvou se opticky od zahrady oddělíte, „zazdíte“. Doporučila bych tedy cihlovou barvu spíše u stěny vnitřní (na ní by pak barevně vynikla smetanová pohovka), ta by kompozičně vyvážila i tmavý obklad sousedící kuchyně, celá vnitřní stěna by byla „těžká“. Stěnu s okny bych nechala už jen velmi světlou, abyste namísto stěny vnímali více zahradu za okny.

***

Před dvěma lety jsem si pořídil byt v Praze na Vinohradech, který od té doby pronajímám, sám žiji v zahraničí. Tento byt jsem se rozhodl příští rok rekontruovat. Od předešlého vlastníka se mi nepodařilo získat plán současného stavu bytu a tím, že v bytě nežiji, mám problém si jeho rozložení vizuálně představit. Chtěl jsem vás proto požádat o radu, na koho bych se měl obrátit se žádostí o zaměření a zakreslení stávajícího stavu bytu s umístěním rozvodů, nosných stěn atd.

Zaměření většinou zajistí projekční ateliér, který rekonstrukci přijme jako zakázku. Pro rekonstrukci potřebujete stavební povolení nebo ohlášení na stavebním úřadě, jehož součástí je projekt s (kulatým) razítkem od autorizovaného projektanta.

Můžete se tedy obrátit na architektonický ateliér, který pro přestavbu vypracuje kompletní projekt (ve spolupráci s vámi, na základě vašich představ), anebo na stavební firmu, která rekonstrukci bude provádět a má vlastní projektanty. Osobně bych doporučila architekty, ti o přestavbě uvažují komplexně, v širších souvislostech dobře fungujícího provozu domácnosti, mají na výsledku osobní zájem (je to vizitka jejich dobré práce) a nejde jim jenom o „obchod“. Vzhledem k tomu, že jste oslovil náš časopis, můžete si v něm prohlédnout realizované byty nebo domy a podle toho, který styl je vám osobně blízký, oslovit autory.  Ateliér vždy najdete pod galerií fotografií (související), proklikem se dostanete na kontakt.

***

Chtěla bych Vás požádat o radu při volbě barev stěn obývacího pokoje. Pokoj je velký asi 25 m2 s rohovými okny orientovanými na severozápad. Na podlaze jsou klasické parkety, částečně přikryté dvěma stejnými vlněnými koberečky v odstínu nevýrazné oranž až okrové se světlejším geometrickým středem. K tomu kožená sedačka klasik v odstínu asi terakota-rezavá. Záclony v jemně smetanové barvě.  Zatím obývací stěna mahagon, kterou chceme časem zrušit a nahradit něčím vzdušnějším. Co k tomu popř. i za nábytek?

Barevnost pokoje už je svým způsobem daná výraznou barvou sedací soupravy. Snadněji by se posuzovala, kdybych měla fotografie, ale i podle popisu bychom doporučili jednoznačně oddělit barvu stěn (včetně nového nábytku) od sezení s kobercem. Stěny by měly vytvořit neutrální pozadí, na němž pak sezení hezky vynikne.

Stěny, záclony a úložný nábytek by se tedy měly sjednotit, aby vytvořily ucelenou kompozici. Nový nábytek v jemně smetanové barvě těžko seženete, takže můžeme uvažovat buď bílé stěny + bílý nábytek (a také záclony vyměnit za bílé), nebo ponechat smetanovou barvu pro stěny včetně záclon a nábytek opravdu vzdušný, bílý policový, aby za ním smetanová barva stěny prostupovala.
Pro bílou, nebo smetanovou barvu stěn se můžete rozhodnout také podle denního světla, které do pokoje vstupuje okny. Jestliže převažuje západní (větší okno je na západ), pak zvolit chladnější bílou, pokud má pokoj málo slunce, dát přednost teplejší smetanové.

***

Nad svítidly a radiátory se nám už po krátké době vytvořil šedivý špinavý pruh. Jak se dají skvrny odstranit, abychom nemuseli znovu malovat?

Osvědčí se tu dobře metoda, kterou restaurátoři doporučují k laickému čistění méně vzácných obrazů. Ze stěny nejprve vysajeme prach v bezprostředním okolí pruhu, abychom do opravovaného místa zbytečně nezanášeli další nečistoty. Pak už si pečlivě pohrajeme se samotným pruhem. Odřízneme kus chlebové kůrky (nejlépe poslouží dva dny starý chléb) se zbytkem střídky asi půl centimetru vysokým. Krouživým pohybem pruh vyčistíme – vzniklé kuličky chleba na sebe usazený prach nabalují. Každá barva není stejně odolná oděru, proto čistění chlebem nejprve vyzkoušejte na místě, kde by případné poškození malby tolik nevadilo. Na obrázcích vidíte, jak se metoda osvědčila na bílých stěnách.

***

Chtěla bych Vás poprosit o radu, zda při vybourání bytového jádra v paneláku a stavbě nových stěn je možné využít nějaké stavební konstrukce, které by koupelnu prosvětlily denním světlem. Koupelna je přístupná z tmavé chodby, takže prosklené dveře by nic nevyřešily. Jinak sousedí pouze s kuchyní, tam ale propojení dveřmi není možné, do kuchyně by se nevešla linka. Uvažovali jsme o postavení okna nad spodní skříňky, ale nevíme, jestli by taková úprava nevypadala divně. Navíc nechceme, aby do koupelny bylo z kuchyně vidět.

Při stavbě nové příčky mezi kuchyní a koupelnou není nutné vsazovat přímo okno, stačí část příčky postavit z connexového (bezpečnostního) skla, nebo plastu. Průsvitný materiál propouští světlo, ale není průhledný. Sklo se dá postavit přes celou část nad spodními skříňkami až po strop, koupelna tedy může být velmi světlá a příjemná. Příklad takového řešení ukazuje fotografie z přestavby panelákového bytu – článek jak na bytové jádro – od ateliéru ATW architekti.

***

Hned po první zimě nám v novém půdním bytě začala zatékat terasa. Záruka se nedala uplatnit, protože prováděcí firma krátce po dokončení stavby zkrachovala. Najali jsme si jinou, za opravu terasy jsme zaplatili téměř deset tisíc, aniž bychom se něco dozvěděli o příčině zatékání. Příští jaro se situace opakovala. Sousedé pod námi už byli pořádně rozzlobení, když jim voda znovu kapala ze stropu kuchyně. Jak máme terasu pořádně opravit?

Současné technologie už umějí řešit rovné střechy a terasy takovým způsobem, že jsou z hlediska zatékání bezpečnější než šikmé zateplené střechy. Předpokladem je správný návrh izolace  a pečlivé řemeslné provedení. Doporučil bych pražskou firmu Stavcom se specializací na zelené střechy, a ty jsou na kvalitní hydroizolaci a spolehlivou práci obzvláště choulostivé.

Oprava terasy předpokládá položení nové hydroizolace. Opravdu spolehlivé jsou ze syntetického kaučuku, který má velmi dlouhou životnost, je odolný proti protržení, zůstává tvarově stálý a trvale pružný i při extrémních mrazech. Dříve běžné asfaltové izolace jsou v nízkých teplotách křehké, při vysokých teplotách se zase trvale zvlní. Mají kratší životnost, časem se rozloží buničitý papír (jádro izolace) a asfaltová hmota s trhlinkami začne vodu propouštět. Chyba na vaší terase může být také v nesprávně použité vpusti, například interiérové. U ní se v sifonu drží voda, která v zimě zamrzne a roztrhne odpadní trubku.

Dobrá rada:

• Na hydroizolaci nešetřete, požadujte použití kvalitní ze syntetického kaučuku.
• Na terasu není vhodná dlažba uložená do betonového lože, které mrazem popraská a trhá hydroizolaci. Při porušení izolace vás čekají složité bourací práce. Nejvýhodnější způsob uložení dlažby na terasu je položení na podložky. Je velmi rychlé, nezávislé na počasí a umožňuje snadnou výměnu dlaždic nebo opravy izolace. Stejně bezproblémový je dřevěný rošt sestavený z několika dílů.
• Vhodnou střešní vpusť musí navrhnout odborník, jeho výběr neponechávejte na řemeslnících.