Po třídenním zasedání rozhodla porota pod vedením Josefa Pleskota, že vítězem mezinárodní urbanistické soutěže se stane světoznámá holandská architektonická kancelář MAXVAN.

Existují prostředí, která vyvolávají jedinečné odezvy a prostředí, která jsou víceznačná a mohou stimulovat představivost a fantazii. Taková by mohla být, a možná i je, Černá louka v Ostravě, která se stala předmětem mezinárodní veřejné-kombinované urbanistické soutěže o návrh revitalizace území Černá louka v Ostravě vyhlášené Statutárním městem Ostrava. Soutěž byla vyhlášena jako ideová a její výsledek bude představovat důležitou součást přihlášky, se kterou již Ostrava postoupila do finálového kola soutěže Evropské město kultury 2015. Urbanistická soutěž skončila dne 18. června 2010 verdiktem poroty. O registraci požádalo 210 zájemců, 188 českých a slovenských, 22 zahraničních. Z nich bylo pět vyzvaných: BIG (Bjarke Ingels Group) z Dánska, FOA (Foreign Office Architects) z Velké Británie, Lacaton & Vassal Architectes z Francie, Maxwan Architects + Urbanists a NL Architects z Nizozemí. Do soutěže nakonec vstoupilo 66 soutěžních návrhů, 4 byly doručeny po termínu. Šlo o jednu z největších soutěží s mezinárodní účastí v tomto roce a možná i v poslední době, se zkušenou porotou složenou z uznávaných architektů (Josef Pleskot, Zdeněk Fránek, Jan Sedlák, Ivo Koukol, Jan Stempel, Imro Vaško, Vlastimil Bichler, Cyril Říha, Adam Gebrian).

Třídenní jednání poroty bylo náročné, bylo vzorem vzájemného respektu k odlišným názorům, demonstrací svornosti, která se v dnešní době hned tak nevidí. Evidentní byla snaha, aby verdikt byl spravedlivý a pro město Ostravu přínosný. Návrhy, které získaly ocenění, jsou potvrzením, že prostor Černé louky lze změnit tak, „aby se na dlouhou dobu stal místem soustředěné intenzívní společenské energie, ve které lze bez obav umístit nejvýznamnější městské domy typu koncertní haly, výstavní síně a další objekty“.

První místo

Maxwan Architects + Urbanists / Rients Dijkstra, Hiroki Matsuura, Jason Hilgefort, Artur Borejszo, Nobuki, Ogasahara, Anna Borzyszkowska

Hodnocení poroty: Základní myšlenka návrhu je jednoduchá a jednoznačná: změnit Černou louku na louku kulturní – na nový typ veřejného prostoru s novou společensko-kulturní identitou, kde se budou odehrávat nejrůznější aktivity a který bude lemován prstencem (nejenom) kulturních staveb. Prstenec vytváří přechodovou zónu mezi historickým jádrem a krajinným charakterem, reprezentovaným loukou a řekou. Návrh vkládá jednotlivé stavby do území bývalého výstaviště tak, aniž by ho zcela zastavěl. Naopak dedikuje velkorysý, otevřený, nezastavitelný prostor do jeho jádra. Tento prostor bude sloužit jako centrální středobod, ohnisko kulturních aktivit Ostravy, nejen v roce 2015.
Jednotlivé stavby jsou navrženy jako na sobě volně závislé solitéry, které jsou sceleny lemující promenádou a možným rozšířením svých aktivit z interiéru do exteriéru louky. Návrhu se daří přirozeně integrovat existující stavby (Pavilón A, Pavilón G, budova bývalé tržnice) s novostavbami. Speciální místo nachází pro koncertní síň, která z prstence částečně vystupuje a je více připojena k městu, do těsného sousedství obou divadel.
Ideové jádro projektu představuje zmenšená, ale výrazně proměněná louka, nově se svažující k řece Ostravici a vybízející k intenzivnímu využití. Jako jedni z mála pracují autoři s třetím rozměrem louky. Jemnou terénní profilací se jim daří prostor členit a hierarchizovat. Přestože návrh částečně předjímá budoucí podobu jednotlivých staveb, navržený koncept bude fungovat, ať už budou tyto stavby vypadat jakkoliv. Jejich konkrétní podoba vzejde ze samostatných architektonických soutěží.
Za největší kvalitu návrhu považujeme nalezení vhodné míry jasně definovaného charakteru, a přitom dostatečné otevřenosti pro budoucí vývoj a etapizaci. Postupným dostavováním se bude koncept jen zesilovat, což je v souladu s definicí úspěšného masterplanu.

Druhé místo

SIAL architekti a inženýři / Jiří Buček, Jiří Chmelík, Jan Kadlas, Pavel Šťastný

Hodnocení poroty: Platforma vysunutá z městské struktury vytváří otevřený urbanistický systém, který v daných limitech umožňuje postupné zastavění budovami různých funkcí a architektonického výrazu. Koncentrace hmot a nahuštění aktivit podporuje jejich vzájemný přesah, prolínání a interakci. Autor nabízí řadu etapizačních variant po kvadrantech či jednotlivých objektech. Zástavba kulturního fóra propojující stávající centrální část města s řekou a hradem vytváří danou sevřenou formou prostor pro nově založený park mezi jižní hranou města a vodním tokem. Návrh nabízí odlišný pohled oproti ostatním oceněným návrhům.

Třetí místo

Peter Stec, Brian Tabolt, James Lowder, Peter Stec st.
Spolupráce: Ben Olschner, Brett Tabolt, Iva Kleinová, Jon Krizan, Yurou Cui, Juraj Podolak, Daniel Leone

Hodnocení poroty: Autory nazvaný projekt „zdivočelý urbanizmus“ je experimentem s využitím veřejného prostoru pro interakci různých druhů kultur reprezentovaných různými uživateli a různými paralelními aktivitami. Objevování neznámého a nepředvídatelného, konfrontace Ostravy a Evropy. Stroj pro testování různých kultur. Zdravý přirozený les jako princip jedinečnosti architektonického řešení, členěný na divočinu, mýtiny a les jako místo setkávaní a sbližování. Jedinečný experiment s krajinou a urbanismem, originální řešení s více interpretacemi krajiny, louky, černého a ostravského fenoménu, nehierarchizované struktury pavilónového uspořádání. Jedinečné a fenomenální území a prostor. Návrh komplexně odkrývá a řeší otázky ekologie krajiny a Ostravska, sociálních a sociologických témat a vytváří autorský architektonický slovník archetypu, typologií a klastru. Projekt jako strategie životního stylu. Porota od počátku pozitivně vnímala jedinečnost a poetiku řešení, později prosakovaly porotou diskuse ohledně pozitivního interpretování „šťastného života“.

Zvláštní uznání

NL Architects / Pieter Bannenberg, Walter Van Dijk, Kamiel Klaasse, Gen Yamamoto, Barbara Luns, Qili Yang, Liping Lin, Katharina Riedel, Lorena Valero Minano, Ines Quinteiro Antolin

Hodnocení poroty: Vychází z cítěného silného potenciálu existující zeleně a fenoménu řeky. Dle vlastního vyjádření předkládá koncept „urbánního parku“ spočívajícího na pravidelném rozprostření téměř 30 architektonických objektů ve volně koncipované parkové zeleni. Ve snaze o maximální spojení s prostorem řeky, překládá stávající pobřežní komunikaci do prostoru rozhraní existující blokové zástavby centra a vlastní Černé louky. Narušenou zástavbu ukončuje souřadným způsobem, a vytváří tak jasné urbánní rozhraní se specifickým napětím.  Plochu parteru parku pojímá jako hřiště pro všechny generace. Předkládá katalog architektonických forem jednotlivých funkčních typů zástavby, záměrně nehledajících výrazovou jednotu, ale naopak maximální diverzitu forem. Souřadnost je spatřována v jejich objemové podobnosti a pravidelném rozprostření po území. Shlukování je zapovězeno. V tom však spočívá i určitý problém, neboť stavební programy jednotlivých budov jsou velmi odlišné.

Druhé zvláštní uznání

Česko-polský tým ve složení Josef Kiszka, Marcin Jojko, Bartlomiej Nawrocki, Krzystof Czech a Grzegorz Ostrowski

Hodnocení poroty: Porota ocenila jasný koncept založený na respektu ke specifickému charakteru Černé louky jako místa se zvláštní kombinací přírodních podmínek na jedné straně a sociálních a městotvorných funkcí na straně druhé. Kladně byl hodnocen přesvědčivý návrh dvou vrstev. Dominuje základní vrstva krajinářsky utvářené louky, plochy s nízkou zelení bez formálních struktur a uzpůsobené pro volný pohyb. Na ní, jakoby bez pevného ukotvení, je položena vrstva minimálního počtu objektů s povinnými funkcemi, jež mezi sebou mají jen velmi volné vazby, a to v kontrastu s organizovanou a striktně formovanou zástavbou přilehlého města. Tato kompozice umožňuje vytvořit i na poměrně velkou vzdálenost žádoucí kontakt mezi městskou blokovou zástavbou a řekou. Zároveň nabízí mimořádně flexibilní prostor pro celou řadu společenských, kulturních a relaxačních aktivit prakticky v centru města a tím povyšuje prostředí s přírodními kvalitami na sociálně hodnotný a cenný prostor. Snad rozhodujícím aspektem návrhu je však zdůraznění kontextu. Černá louka se v něm stává sice jen jedním z článků několikakilometrového pásu zeleně podél toku Ostravice, avšak jediným článkem, v němž se přírodní prostředí prolíná s vrstvou kulturní. Místo se tak nenásilně stává přirozeným těžištěm rozsáhlého prostoru. Porota oceňovala překvapivě jednoduchý plán k dosažení příznivého výsledku a zároveň konstatovala, že návrh je reálný, ekonomicky přijatelný a plně vyhovuje posouzení dle kritérií soutěže.

Z tiskové zprávy