Kulturní okrsek města Úštěk

15.03.2016 Soutěže

Jiří Gulbis / FUA TUL, Ateliér Suchánek, Janoš
/ Znovuobjevení kulturní hodnoty historického objektu, nová identifikace hradu jako středu významného kulturního okrsku celého města.

*

Diplomová práce zvítězila v soutěži Ještěd f kleci 15.

*

Město leží na rozhranní Kokořínska a Českého Středohoří. Skalní útvar čnící nad okolní krajinu je ze třech stran omýván potoky, ze strany západní plynule nasedá na sousední pahorkatinu. V současné době obývá Úštěk 1 500 obyvatel. Ve městě se nachází nejmenší městská památková rezervace.
Část obyvatelstva je tradičně zaměstnána v zemědělství, především pak chmelařství. Na významu postupně získává sektor služeb, zejména
v návaznosti na rozvíjející se turistický ruch. Do města zavítá ročně, především pak v letních měsících, 70 000 až 100 000 návštěvníků.
V současně schváleném územním plánu jsou vymezeny lokality pro rozvoj výstavby na východní straně města, kde se volně rozbíhají do okolních luk
a polí. Definováním pocitové hranice města se návrh snaží upozornit na důležitost podpoření zástavby vnitřního města. Návrh definuje rozvojové plochy pro obytnou zástavbu, dále se projekt zabývá celkovými souvislostmi města a krajiny, napojením na přilehlou rekreační oblast kolem jezera Chmelař a potlačení současné bariéry, kterou vytváří mezi městem a jezerem rychlostní komunikace s železnicí.

Kulturní okrsek / stav
Řešený hradní areál zvaný Panský dvůr je neoddělitelně spojený s hlavním náměstím historického města Úštěk.
Proluka vedle městského úřadu, kde kdysi stál měšťanský pivovar, je bezradně zaplněna směsí jehličnatých stromů. Neudržovaný trávník pomáhá vyrovnat zlom terénu, který se z jedné strany téměř vodorovně přimyká
k budově bývalého okresního soudu (dnes Městského úřadu) a na straně druhé postupně klesá v podobě ulice o jednu podlažní úroveň níž. Je to dáno rozmanitou morfologií samotného města na ostrohu, tento polootevřený prostor je v druhém plánu ukončen pohledem na kulturní dům, který však svou formou připomíná spíše samoobsluhu stavěnou na malém městě z čistě utilitárních pohnutek.
Přímo za budovou městského úřadu se rozkládá areál gotického hradu, který je až následně vklíněný do rostlé struktury města, pro svůj technický stav je téměř nepřístupný pro veřejnost, svojí velikostí i konfigurací je ve městě spíše nečitelný, splývající s ostatními městskými domy.
Tento výraz ještě umocňuje dožívající kulturní dům postavený do předprostoru hradu v šedesátých letech dvacátého století, který poměrně troufale okupuje jak pohled na hrad, tak i přímý výhled do údolí z otevřeného parkánu.
Náhorní plošina předhradí byla v historii (až na posledních zhruba 150 let) vždy volná a poskytovala hradu svou velikostí důstojné předpolí, ve středověku bylo dokonce celé okolí hradu uvolněno pro obranný příkop.

Znovuobjevení kulturní hodnoty historického objektu / návrh
Odstraněním stávajícího kulturního domu a přesunutím této společenské funkce do objektu hradu se vytvoří nová identifikace hradu jako středu významného kulturního okrsku celého města.
Zpřístupnění hradu je dosaženo pomocí logické organizace jednotlivých prostor a doplněním nového objektu komunikační věže namísto zchátralé jednopodlažní dílny ve dvoře pod arkádovou lávkou na východním konci hradu.
Je navržen atraktivní hradní osvětový ateliér pro veřejnost v návaznosti na rozsáhlou městskou památkovou rezervaci a strategickou vizi vstupu města do struktur UNESCO. Dochází k transformaci drobných hradních objektů
a přilehlého děkanství s venkovními klenutými stájemi do oblastního centra památkové péče. Objekt ateliéru kopíruje půdorysnou i objemovou stopu středověkého domu, který spadl koncem dvacátého století.
Do uvolněného prostoru po kulturním domu návrh umisťuje dům v terase, kde je ukryta novostavba pivovaru propisující se nad terén hotelem. Prostorově definuje nově vzniklý předprostor hradu, a zároveň zapojuje do provozu existující historické ležácké sklepy.
Výškově návrh vychází ze stávajícího terénního zlomu, navazuje na výrazné hradní terasy a otvírá pohled přes zelené terasy parkánu do sevřeného údolí pod městem.
Proluku do náměstí zaplňuje vyústění hmoty pivovaru v tělese pivovarského hotelu. Konzola nad hlavním vstupem do pivovaru je inspirována podloubími historických domů, která dnes již jen fragmentárně lemují náměstí, avšak jejich tradiční, jednoznačně pozitivní ochrannou úlohu nelze popřít.
Do nově odkrytého předpolí hradu se přes přisazenou terasu se schody na sezení otevírá i zadní trakt městského úřadu, kde vzniká mateřské centrum
a klub seniorů, které budou přinášet do těchto míst přirozený každodenní městský ruch.
Prostranství před hradem kromě krásného výhledu a umocnění pohledu na hrad poskytne také s dopravou nekolidující prostor pro konání běžných městských trhů. Mimořádné trhy tradičně plně zabírají celé úštěcké náměstí, trhovci nově naleznou v suterénu Městského úřadu odpovídající zázemí.
Návrh očišťuje existující historické prvky areálu a umocňuje jejich autentické vyznění. Nově vložené elementy jsou jasně odlišitelné v architektonickém ztvárnění.

Autorská zpráva