Kestřany – od obrazu k plánu

02.07.2013 Soutěže

Radek Novotný / FA ČVUT Praha, vedoucí práce Miroslav Cikán
Práce je obrazem vesnice, která tu není, ale mohla by být. Cílem návrhu bylo vytvořit obraz fungování vesnice.

*

Projekt získal 3. cenu v soutěži Bydlení IQ.

*

Hodnocení poroty: Od obrazu k plánu je erudovaně zpracované zamyšlení, koncept, jak postupně a nenásilně vrátit přirozenou krásu české krajiny do našeho života. Návod, jak znovu nastartovat původní, dobou a samotnými lidmi přerušený cyklus lidského bytí v krajině. Aneb spolu s Václavem Cílkem: Krajina Obrazem…
V dnešní době, kdy mnoho vesnic propadlo trendu satelitních čtvrtí určovaných více developery a rychlým ziskem než promyšleným vytvářením sídla v krajině, je toto zamyšlení velmi aktuální. Úvahy nad vnímáním pojmu domova, nad měřítkem a stopami minulosti, cesty, milníky, paměť krajiny. Ztratilo se vizuální uspořádání krajiny, rozdělení na prostor k životu a bydlení a prostor, kde je příroda. Práce jsme si cenili nejen pro samotné zpracovaní, ale také proto, že je nutné podobné uvažování nad krajinou více zviditelnit. Aby se stalo nedílnou součástí běžné architektonické  praxe.

*

Kestřany jsou historicky výjimečnou vesnicí, která trpí všemi problémy, které přineslo minulé století – všudypřítomným rozpadem vztahu mezi sídlem
a krajinou, narušováním charakteru obce necitlivou zástavbou a v našich podmínkách vnitřně zakódovanou lidskou apatií k veřejnému. Musíme se ptát proč a pátrat po příčinách. Odpověď nebude příjemná. Práce se zabývá jednou konkrétní vesnicí, ale problém je obecný…

Návrh řeší obyvatelnost a zabydlenost sídla jako celku, snaží se odvrátit od obecného schématu současného vnímání domova jako soukromého světa vytrženého ze společného. Snaží se poukázat na neúplnost žití a bytí pouze
v uzavřených světech soukromých a uměle budovaných.

Cílem návrhu bylo vytvořit obraz fungování vesnice, ve kterém by mohlo docházet k postupnému navracení tradičních dějů do obce, a tak obnovení jejího historicky dlouhodobě ustalovaného chodu relativně soběstačné jednotky. Obraz následně slouží jako podklad pro vytvoření funkční a prostorové regulace, která by svými vlastnostmi měla pomoci vytvořit a ustálit požadované kvality prostoru obce.

Ani Kestřany neušly dopadům druhé pozemkové reformy a následného vývoje v oblasti hospodaření se zemědělskou půdou, které výrazně narušilo dlouhodobě ustalovanou strukturu krajiny a sídel, jejich měřítko, detaily, cesty… Zaorali jsme paměť krajiny a ztratili významná místa veřejného prostoru, které vytvářely důležitou identifikaci člověka s místem a krajinou.

Návrh hledá a vyplňuje rezervy ve vnitřní struktuře obce tak, aby následně docházelo k zahušťování dějů, vztahů a aktivit v sídle, a tím vytvoření široce obytného, užívaného a žitého prostoru.

Navržené hmoty, které se objevují v obrazu vesnice a následně v regulačním plánu, respektují tradiční typologii tradiční jihočeské zástavby. V návaznosti na doplněnou obytně-hospodářkou zástavbu pak jednotlivé využití ploch, které částečně reaguje na původní pozemkové členění, představuje možnou mozaiku míšení funkcí v podobě alejí ovocných stromů, pastvin a ploch pro pěstování vybraných plodin. Nově navržené veřejné funkce jako škola, marketové haly, hostinec, jsou minimem pro zajištění občansky fungující obce. Cesty, jako jeden z veřejných prostorů obce, a jejich propojení s krajinou pevněji vymezují sídlo a měly by podpořit jeho silnější sebedefinici a ukotvení. Hřbitov, místo definitivního splynutí člověka s místem a krajinou, je doplněno hřbitovní kaplí, která nahrazuje naprosto nedůstojnou podobu stávající obřadní síně.

Úkolem však není primárně doplňovat chybějící formy, ale pokusit se pomocí cílených zásahů v podobě adekvátních forem znovu nastavit relevantní kulturní proces, který by formoval a kultivoval sám od sebe a stal se skutečným obrazem vesnice a krajiny. Architekt to sám nezvládne, ale může na to poukázat…

Autorská zpráva
www.rn-a.cz