Kromě realizace DPS Hagibor podle projektu Jana Línka a Josefa Koláře představujeme také soutěžní návrhy dalších ateliérů.

Výběrového řízení se svými návrhy zúčastnily čtyři týmy: Jan Línek, Josef Kolář / L&P architektonický atelier; Tomáš Prouza, Jaroslav Zima / D₃A studio / Fiala-Prouza-Zima; Tomáš Pilař, Ladislav Kuba / Kuba-Pilař architekti; Juraj Matula, Richard Sidej, Martin Tycar / Znamení čtyř – architekti.

Tomáš Prouza, Jaroslav Zima / D₃A studio / Fiala-Prouza-Zima

Navrhujeme domov pro lidi různých zkušeností, povah a osudů, s různými představami o životě ve stáří. Každý z obyvatel domova je jedinečná bytost a náš návrh se snaží, aby zde každý mohl najít své místo v soukromých, polosoukromých i veřejných částech domů a zahrad.

Silných vazeb, o které stojí za to opřít koncept, zde mnoho není. Na západě hotel, který nekompromisně uzavírá osu vedoucí z centra. Na východě nejistá budoucnost. Neznáme účel ani strukturu budoucí zástavby. Na severu je hřbitov. Na vlastním pozemku stojí důstojná stavba, která evokuje pocity z italských renesančních vil a paláců. Mřížovím hlavní brány vnímáme pískový mlat s fontánou, na které vrhají mihotavý stín letité stromy, svědci všech událostí. Pod nimi trávník s pískovými cestičkami, klid, vše přirozené a mile mírně zašlé. Ale hlavně je tu osa, kterou člověk vnímá v každém místě zahrady i domu. Hagibor není v Itálii a sloh není renesanční, ale přesto tu něco z toho je. Mnoho dalších stop nenajdeme. Snad kruh v trávě ovocného sadu.

Prioritou při hledání polohy a uspořádání domu byla orientace pokojů. Všechny pokoje mají stejné podmínky – jižní sluníčko a výhled do společenské zahrady. Odmítáme uspořádání, kde jedni mají slunečné dopoledne a druzí odpoledne. Kromě dvou jednolůžkových pokojů jsou všechny orientovány na jih do zahrady.

Areál má tři kompoziční prvky. Historickou budovu, která je oproštěná všech přístaveb a vrátila se do původního symetrického tvaru.

Nový pavilon, který je s ní v rovnoběžné poloze.

Spojovací koridor se společenským sálem, který jako osa protíná nový pavilon a končí v zahradě.

Areál má také tři zahrady: reprezentační zahradu před historickou budovou, společenskou zahradu mezi dvěma budovami a ovocnou zahradu za novým pavilonem.

Návrh pavilonu se spoléhá na jižní, sluneční stranu orientovanou do společenské zahrady. Základní jednotkou návrhu je každý jednotlivý pokoj. Uspořádání pokojů na patře je vějířovité, takže zatímco vstupní dveře pokojů se vstřícně natáčejí k příchozím, na opačné straně se od sebe pokoje odvracejí a tím se zvětšuje jejich soukromí a individuální charakter. Natočením pokojů vzniká uprostřed širší prostor, který se směrem ke koncům zužuje. Stropní deska přečnívá a vytváří na jihu lodžie a zároveň zajišťuje přirozené stínění pokojů před nejvyšším letním sluncem. Na západě a východě jsou k dispozici balkony pro společné posezení. Na každém ze tří pater je deset pokojů, mezi nimi je společenská hala s výhledem na společenskou i ovocnou zahradu. Zvláštní je zadní severní stěna, která umožňuje průhledy pouze úzkými okny v řídkém rastru. Přízemí stavby sestává ze vstupní haly, do které se vstupuje ze spojovacího koridoru anebo ze zahrady.

Autorská zpráva

Tomáš Pilař, Ladislav Kuba/ Kuba-Pilař architekti

Návrh rozšiřuje areál Hagiboru o novou stavbu, samostatně stojící v severovýchodní části zahrady a spojenou s historickou budovou společnou podnoží.

Původní a nová budova jsou bezbariérově propojeny v jedné úrovni velkorysým halovým prostorem, ve kterém jsou umístěny provozy denního centra, rehabilitace a stravování. Tyto provozy jsou formovány do prosklených nebo dřevěných válcových, případně kubických bloků. Halový prostor je zastřešen deskou ve spádu jako okolní terén, střecha díky tomu plynule přechází do plochy zahrady a sama se stává její součástí, a to i tím, že je sama zatravněna a osázena zelení. Ve střeše jsou kruhová atria. Na střeše-zahradě volně stojí nová budova se třemi podlažími pokojů.

Autorská zpráva

Juraj Matula, Richard Sidej, Martin Tycar / Znamení čtyř – architekti

Existují dvě cesty návrhu Domova na Hagiboru. První je odstranění staré budovy, která je ve stavu před rekonstrukcí. Na pozemek je pak možné umístit novostavbu. Druhou možností je rekonstrukce – využití potenciálu staré budovy a přístavba nového křídla.

Přes obtížné podmínky místa (orientace ke světovým stranám, tvar pozemku, okolní zástavba), které jsou zdánlivě proti rekonstrukci, je nesporné, že stará budova je nositelem kvalit pro starou generaci nenahraditelných. Úcta k minulosti je základní pohnutkou ke zřízení domova pro seniory – přijde nám přirozené nechat se jí inspirovat i v projektu. Velkým přínosem pro kvalitu prostředí je zachování identity starého člověka a jeho životního prostoru – srozumitelnost a bezpečí architektury staré budovy je pro naše předky těžko nahraditelná soudobými prostředky. Atmosféra slohu z přelomu 19. až 20. století se přenáší na celý areál a jeho obyvatele, což je (i vzhledem k okolní zástavbě) zásadní pozitivum.

Z hlediska pořizovacích nákladů jsme zvážili možnou úsporu, kterou by přineslo odstranění staré budovy. Díky uspořádání provozu tak, že stará budova neobsahuje vlastní pokoje klientů, se zde snížily stavebně-technické požadavky na rekonstrukce (minimalizace stavebních úprav a snížení provozních nákladů). Veškeré prostory pro veřejnost a administrativu – na rozdíl od pokojů pro klienty – lze dobře vytvořit i při prostorově omezující rekonstrukci. Využili jsme pouze menší část 3. NP, většina prostoru krovu zůstává volná, bez úprav. Tyto prostory lze z dlouhodobého pohledu považovat za stavební rezervu – pro půdní vestavbu, a to bez přerušení provozu domova a rušivých vlivů stavby. Jsme přesvědčeni, že lze dosáhnout efektivního řešení cestou rekonstrukce a dostavby – umíme odhadnout stavební cenu staré budovy, ale neumíme vyčíslit její cenu kulturní, morální a duchovní pro členy Židovské obce, pouze tušíme, že bude značná.

Tvar přístavby je ovlivněn několika faktory. Poloha stávající budovy umožňuje dostavbu pouze v zadní části pozemku. Je to zároveň optimální – hlavní vstup do areálu bude zachován ve velkém reprezentativním průčelí a v přední (rušné) části zahrady vznikne parkovací stání, rampa umožňující bezbariérový nájezd aut do 1. NP a 1. PP a parková úprava pro veřejnost. Za starým domem leží v chráněné „privátní“ části pozemku zahradní křídlo – ubytování klientů. Srozumitelnost a čitelnost areálu usnadňující orientaci starých lidí považujeme za významnou hodnotu stavby.

Autorská zpráva