Jiří Suchomel
Dům má dvě tváře. K veřejnému prostoru ulice je uzavřený a výškově skrovný.

Do zahrady se dům naopak maximálně otvírá a uvolňuje. Sestupuje tu po strmém terénu v soustavě jednotlivých úrovní.

Výškově je stavba uspořádána do čtyř základních úrovní odpovídajících funkčním zónám definovaným v zadání. Půdorysně je členěna na tři části, spojené dvěma schodišťovými halami. Severní hala je hlavní, širší a propojuje všechny úrovně domu. Jižní hala je vedlejší, užší a spojuje pouze přízemí se suterénem.

Střední část domu se rozkládá na půdorysu původního penzionu. K ní jsou na severu a na jihu přiřazena dvě menší půdorysně zaoblená křídla, vyhýbající se zúženým tvarem dominantním borovicím. Do zahrady je spuštěn prosklený objem bazénu. Hmoty obou křídel chrání střední část před nežádoucími pohledy ze sousedství. Ta pak využívá této ochrany a zcela se otevírá výhledům přes borový les na jezero a krajinu.

Autorská zpráva

*

O návrhu s autorem Jiřím Suchomelem

Můžete prosím charakterizovat klienta?
Netroufám si klienta charakterizovat jen na základě několika letmých setkání. Je to známá osobnost, kreativní pracovník v oboru audiovizuálních médií, zároveň ale člověk s vlastním složitým niterným životem, vztahy k přátelům a známým.

Jaký jste měl dojem z klienta jako osoby?
Působil na mne jako velmi vytížený člověk, který hledá naplnění svého snu. Zdálo se mi, že má představu o výsledku, která je zřejmě dost přesná, nechce ji ale architektovi prozradit ani vnutit. To mně vyhovovalo, protože jsem tak dostal volný prostor k vlastním úvahám. Od počátku jsem měl ale pocit, že to, co se bude odehrávat, bude připomínat hru na ponorky. Strefím se do cíle, nebo ne? Uvítal bych více vhledu do jeho soukromí, zároveň jsem ale chápal, že relativně krátký čas na zpracování návrhu to neumožňuje.

Jak byste v principu popsal zadání úkolu?
Požadován byl velký dům pro velmi specifického a vnímavého uživatele. Místo pro uvolněný pobyt a relaxaci pána domu a jeho hostů. Dům, který umožní různé provozní kombinace. To vše s vědomím, že by měl vytěžit maximum z jedinečných kvalit místa.

Přibližte prosím průběh výběrového řízení.
Já jsem celý proces příliš jako výběrové řízení nevnímal. Důležité pro mne bylo přiblížit se tušené mentalitě klienta. Návrh jsem odevzdal v dohodnutém termínu a čekal na rozhodnutí. To přišlo až po delší době a bylo negativní. Nestrefil jsem se tedy, co se dá dělat. Jistě bych býval rád věděl proč, vysvětlení jsem ale nedostal. Vítězný návrh byl zřejmě svým pojetím blíž klientovým představám.

Co pro vás byly výchozí faktory při hledání podoby návrhu stavby, když pomineme samotný stavební program?
Zásadní vliv na návrh mělo místo. Z počátku jsem se zabýval i možností částečného využití starší budovy penzionu, která na pozemku stála. Nakonec jsem ji v návrhu zboural, ale centrální část domu respektuje její půdorysný tvar. Chtěl jsem udělat dům, který poskytuje ochranu soukromí vůči ulici a velkoryse, možná až rozmařile se otvírá do přírody a k jezeru. Dům, který umožní uvolněné trávení času a nabídne co největší různorodost zážitků při jeho užívání.

Čím jste se inspiroval  při hledání konceptu stavby?
Mojí inspirací bylo místo samo, jeho romantická kvalita a výhled na jezero.

Vycházel jste ze zkušenosti s analogickými stavbami?
Moje zkušenosti s velkými vilami jsou spíš platonické. Počátkem sedmdesátých let jsem navrhoval vilu pro Věru Chytilovou, později diplomatickou rezidenci do Troji a nedávno velkou vilu na Hanspaulku. Nic z toho jsem ale nepostavil. Při této práci jsem hodně vzpomínal na své silné zážitky z návštěvy Wrightovy vily nad vodopádem a vybavoval jsem si i Douglasovu vilu nad Michiganským jezerem od Richarda Meiera.

Jak jste v návrhu reagoval na terénní konfiguraci?
Terén začíná méně svažitou částí u ulice, ale rychle přechází do prudkého svahu nad jezerem. Já jsem se snažil pro dům využít co nejvíce horní, plošší část pozemku. Dům z ní vyrůstá. Je kompaktní k ulici a rozevírá se jako kniha k jezeru. Jeho boční části jsou také kompaktní a chrání rozvolněný střed před pohledy od sousedů.

Jak jste v návrhu reagoval na tvar pozemku a přístupovou cestu pozemku?
Pozemek pro vilu vznikl sloučením dvou stavebních parcel. Jedna byla vždy volná, a proto je porostlá borovicemi, druhá byla zčásti zastavěná. Stromy jsem se snažil co nejvíc chránit, a dům jsem proto umístil na volné místo. Další mojí snahou bylo zajistit soukromí ve vztahu k ulici. Snažil jsem se rámcově navrhnout i zpřístupnění strmé zahrady a oživit ji drobným altánem mezi stromy.

Jak jste v návrhu reagoval na orientaci pozemku vůči světovým stranám?
Svah je otočen na severovýchod, tedy na chladnou světovou stranu. Slunce a teplo přichází ovšem na pozemek zezadu, přes ulici. Tato strana domu ale musí být zároveň co nejvíc uzavřená. Hlavní terasy, orientované k jezeru, tedy nabízejí spíš než slunce výhled a pobyt v úrovni korun borovic. Přesto má ale dům v nejvyšším podlaží a v úrovni hlavní ložnice terasy, kde je možno se slunit.

Co bylo na této zakázce nejzajímavější?
Pro mne tím rozhodně byla příležitost pracovat pro takového klienta. Byl jsem poctěn jeho důvěrou k mé osobě. To, že můj návrh nevyhrál, mne pochopitelně trochu mrzelo. Celkově ale převládá potěšení ze zajímavé práce.

Jiří Schmidt a Věra Konečná