Rekonstrukce zámeckého pivovaru

03.06.2010 Rekreace, relaxace

Josef Pleskot, Pavel Fanta, Daniel Kříž, Veronika Škardová / AP atelier
Do pivovaru v Litomyšli byla nenásilně vložena nová funkce: centrum pro
vzdělávací činnost a ubytování mládeže.

Z historie

V areálu pozdějšího zámku stával ve středověku premonstrátský klášter založený někdy mezi léty 1145–50. Když Karel IV. založil v r. 1344 v Litomyšli biskupství, věnoval této nové instituci objekty dosavadního kláštera, jehož členové se stali současně kanovníky biskupské kapituly. Konkrétní zprávu o něm (o existenci pivovaru) máme už z roku 1552 v inventáři pořízeném v souvislosti se zastavením panství Litomyšlského Jaroslavovi z Pernštejna.

V roce 1629 bylo Vratislavu Eusebiovi z Pernštejna městem Litomyšl, za potvrzení svých privilegií, postoupeno právo k vaření piva. Panský pivovar v „přihrádku“ byl zřejmě malý, a proto jej Vratislav Eusebius rozšířil přístavbou na místě tří zbořených měšťanských domů. Nový díl pivovaru byl dokončen v r. 1630 (J. Křivka, Litomyšlský velkostatek za Pernštejnů, s. 33).

V roce 1728 pivovar se sladovnou, úřednickými byty i sousední jízdárnou vyhořel. Podle návrhů F. M. Kaňky byly prováděny potřebné opravy.

Zámek a k němu přiléhající budovy byly znovu poškozeny požárem v r. 1775 za hraběte Jiřího Kristiána. S opravami se započalo v roce 1776 a probíhaly pak až téměř do konce 18. století. Podle stavebních účtů z let 1777–83 dodal návrhy na opravy a přestavby zámku i ostatních budov poškozených požárem tehdejší lichtenštejnský architekt Jan Kryštof Fabich.

Když po skončení druhé světové války přebírala Národní kulturní komise Litomyšlský zámek od Národní správy velkostatku Litomyšl, zůstal zámecký pivovar zcela stranou, přestože veškeré pozdější využití zámeckého areálu bylo motivováno především okolností, že se v Litomyšli narodil Bedřich Smetana a přestože se narodil právě v zámeckém pivovaru. Podle zápisu z 29. 4. 1947 byly hospodářské objekty v zámeckém areálu, tj. pivovar, jízdárna, konírna, chlév a kolna za konírnou předány ministerstvu zemědělství, takže se komplex dosud spravovaný jednotně dostal do dvojí správy, která měla na jeho využití často zcela protichůdné názory.

V roce 1957 byly značně liknavě zahájeny práce na opravách Smetanova bytu, které měl provádět Stavební kombinát okresu Litomyšl.

Úryvky z kapitoly Dějiny objektu ze Stavebně-historického průzkumu zámeckého pivovaru v Litomyšli zpracovaného v září 1980 Státním ústavem pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze Dr. M. Vilímkovou a Dr. M. Horynou

Aktuální využití

V roce 1999 byl zámek Litomyšl s celým svým areálem zapsán do seznamu kulturního dědictví UNESCO. V roce 2000 došlo mezi městem Litomyšl – vlastníkem zámeckého pivovaru – a Ústřední správou YMCA k dohodě o společném využití. Největší část prostorů zámeckého pivovaru podle dohody bude využívat YMCA pro účely jejího evropského centra. V areálu dále zůstává centrum „Smetanovy Litomyšle“, společenské sály využívané městem, rodný byt Bedřicha Smetany, dva služební byty, jeden byt hostinský, depozitáře Národního památkového ústavu a Městské informační centrum.

Společnost YMCA bude ve svých prostorách vykonávat vzdělávací, výchovnou a duchovní činnost, která vyplývá z jejího poslání křesťanského sdružení mladých lidí a největší mládežnické organizace na světě. K tomu jí bude sloužit několik polyfunkčních sálů, ubytovací prostory a malá administrativa.

Hlavní principy návrhu

  • Nezničit celistvost působení památkového objektu (památky průmyslové architektury). K tomu využít všechny dochované konstrukce i jejich zbytky.
  • Novými architektonickými prvky nenásilně deklarovat novou funkci a nové využití objektu.
  • Zabránit homogenizaci historických odkazů a nových zásahů – udržet správnou proporci mezi starým a novým.
  • Západní fasádě vrátit ztracenou monumentalitu a význam dominantní barokní kompozice.
  • Neoslabovat možnosti nového smysluplného funkčního využívání na úkor architektonicko-výtvarných a památkářských předsudků.
  • Kvalitativní proměnou objektu posílit a ovlivnit i kvalitu přiléhajícího městského prostředí.

Spolupráce Isabela Grosseová, stavební řešení Zdeněk Rudolf.
Zastavěná plocha 1 090 m², obestavěný prostor 12 320 m³.

Autorská zpráva
Foto Jan Malý a AP atelier

*

„Podkroví bývalého pivovaru se nově využívá pro ubytování, potřebuje tedy dostatek nejenom světla, ale také čerstvého vzduchu. Vikýřová okna by působila cizorodě, proto jsme využili poměrně velkých větracích štěrbin v původní konstrukci (na půdě se sušil chmel) a jejich tvar jsme zopakovali na celé ploše střechy. Pro rozptýlené osvětlení a současně jako tepelná izolace slouží Makrolon, komůrkový polykarbonát, který je doplněn ještě otvíravými prvky, střešními okny. Myslím, že pro ubytování se taková kombinace osvědčila, vytvořilo se příjemné vnitřní prostředí, i když se tvar střechy z vnější strany téměř nezměnil.“

Z rozhovoru s Josefem Pleskotem