Zelená obytná krajina Tejnice

22.02.2010 Bytové domy, Ekologie, Individuální bydlení

Martin Rajniš, Martin Kloda, David Kubík / e-MRAK
Stavby obytné krajiny budou začleněny do okolní přírody v blízkosti dvou rybníků. Noví obyvatelé se nastěhují do domů už obklopených vzrostlou zelení.

Zelená obytná krajina je součástí městyse Kounice. Krajina v Tejnici je nádherná, plná vzrostlých stromů na březích rybníků, které mají skoro dva hektary, dává dobrý základ ekologickým a krajinným kvalitám. Naší zásadou je minimum zásahů do stávající krajiny a co nejharmoničtějšího začlenění nových částí. Překrývání a vzájemná spojitost jednotlivých vrstev vytváří zásadní kvality tohoto místa.

Vysoký podíl vodních ploch je velmi výrazný. Oba rybníky, horní přiléhající ke „Starému městu“ i spodní, jsou s veškerou ohleduplností vtaženy do prostorové hry průhledů. Horní rybník bude vyčištěn a voda bude upravována tak, aby se v rybníku bylo možno koupat. Malý písečný ostrůvek tento záměr doplňuje. Na východní straně ostrova je navržena malá ekumenická kaplička kruhového půdorysu. Ano! Odvoláváme se na staré církevní stavby románské rotundy.

Na severním břehu je několik kamenných zdí z původního mlýna. Ty jsme ponechali v původním stavu a doplnili o lehké zastřešení a velké symbolické mlýnské kolo. Vytvořili jsme tak rybářský klub.

Je také velmi jasně patrný koncept průhledů, kompozičních os a dominant na jejich křížení. Hlavní průhledová osa propojuje stávající přístupovou cestu, bránu, severní část náměstí a pokračuje dřevěnou lávkou až k mlýnu. Dominantou nad starým městem zůstává špejchar, zdaleka viditelný, ničím nezastíněný.

Nové město, skupina ekovil

Mezi silnicí Kounice – Vikáň a „Starým městem“ je planina mírně klesající k západu. Od vyvýšeniny se špejcharem na východní straně po skupiny vzrostlých stromů lemujících potok na západní straně. Na toto území o rozloze cca 5 ha jsme navrhli skupinu 47 „ekovil“. Vytvořili jsme tak jakési „Nové město“ ležící za hranicí „Starého města“. Je nutné zdůraznit, na rozdíl od řady současných situací, je „Nové město“ v harmonii. Nekonkurují si navzájem – naopak se synergicky doplňují. Zvyšují rozmanitost prostředí na optimální mez. Správná míra různorodosti je totiž jednou z nejdůležitějších vlastností přirozeného prostředí.

Co je to ekovila? Je to obytný rodinný dům. Se zahradním řešením pozemku vytváří jednotný celek. Jádro domu, jeho „báze“, je velmi jednoduchá, tvoří ji obdélný kvádr provedený v klasické stavební technologii (např. nosné stěny z porotermu s betonovými podlahami a stropy). Báze domu je dlouhou stranou orientovaná na jih a má jižní průčelí maximálně otevřené, naproti tomu je dlouhé severní průčelí takřka zcela uzavřené (až na průzory) a hodně izolované. Tvar pozemku je obdélný (cca 20-25 x 40-55 m) a báze domu je umístěna podél severní strany parcely. Zahradní úprava vytváří jakési hnízdo, ve kterém leží dům. Dům a zahrada tvoří přirozený celek.

Na bázi domu dle přání klienta se přidávají další elementy stavby. Tyto elementy mohou být dřevěné a často vytvářejí přechodové články mezi interiérem a zahradou. Každý z elementů má řadu variací, jak v rozměrech, tak i designu a materiálu. Zmíníme jen několik základních příkladů:

Báze má variace v tvaru (obdélník, segment konkávní či konvexní, extenze do 2. NP, modul atd.); jižní průčelí; varianty výplní otvorů; posuvné stínící plochy; posuvné izolační a ochranné plochy; zimní zahrada v mnoha variantách; vodorovné stínění žaluziemi; pevné či stavitelné; pergoly různých tvarů; východní a západní průčelí – lze s ním pracovat obdobně; schodiště válcová či přímočará; úpravy pochozí střechy; altány; připojené části; garáž; přístřešek; dílna; bazén; altán; zahradní domek; klubovna atd., atd.

Tento stavebnicový systém má celou řadu pozitivních vlivů na celkový koncept:

  • navzájem se prolínají prostory domu a zahrady, dům a příroda vytvářejí symbiont;
  • vzniká otevřený systém, který je velmi přizpůsobivý změnám a může plnit měnící se přání svých uživatelů;
  • vytváří velmi pestrý a různorodý celek, každý dům je individuální, ale podobá se svému sousedovi.

O míře pestrosti se můžeme snadno přesvědčit výpočtem. Vypočítejme počet variací námi navržených ekovil. Ten je dán vzorcem Pv = Y * xN.

Pv – počet variaci; Y – počet druhů báze domu (v našem případě 37); X – počet variací připojených částí (pro jednoduchost je 3); N – počet připojených částí (počítejme s 10)

A nyní doplňme: Pv = 37 * 310 = 37 x 58000 = 2.184.813 = 2,2 mil.

I při těchto střízlivých odhadech vzniká o pět řádů vyšší potenciál možností, než může být využit. Dům se stává pro rodinu zároveň možností pozvolného budování. Začíná se u malého jednoduchého řešení, které může narůstat jak v bázi domu, tak počtu a velikosti připojených částí.

Stavby a zahrady

Pro zelenou obytnou krajinu je naprosto zásadní vztah domu a zahrady – stavby a krajiny. Na kvalitě domu se podílejí vysokou mírou přírodní prvky, které ho obklopují i prostupují. Domy – zejména ekovily – jsou navrženy tak, aby jejich interiéry byly co nejvíce otevřeny do zahrad.

Zároveň je uživatelům předložen celý systém vytvářející přechodové články mezi domem a zahradou – mezi interiérem a exteriérem. Máme na mysli zimní zahrady, pergoly, zahradní plata, treláže a markýzy, pokud jsou tyto články navázány na jižní fasádu se stavitelnými žaluziemi, ať již vodorovnými či svislými, a doplněny o vnější posuvné izolační díly. Na tato vnější zařízení navazuje systém vnitřních systémů – závěsů, žaluzií či izolačních „schadow boxů“ – vkládacích izolačních desek na vnitřní stranu oken.

Struktura domu je navržena tak, aby v řadě případů umožňovala současný pohled do severní části zahrady, dělené na minimální zahrádky (plné stínu a klidu) a na jižní velkou část zahrad s výhledy až k obzoru. Tento zenový paralelní pohled na „malý“ a „velký“ svět z bezpečí domova vytváří jednu z cest, jak čerpat energii.

V obytné krajině je nutné budovat dům a krajinu paralelně. Je třeba dosáhnout toho, aby stavba i zahrada se již od svého vzniku vzájemně doplňovaly. Zahrady jsou navrženy tak, aby se v první fázi rychle zazelenaly. Popínavé rostliny na trelážích, pergolách, zídkách a plotech jsou zprvu velmi rychle rostoucí popínavé rostliny (chmel, rdesno, fazole), které tvoří jakýsi „předvoj“ víceletým rostlinám (přísavníky, břečťan…).

Součást zahrad tvoří i zídky skládané „na sucho“, prokládané vrstvami hlíny, které se rychle zazelenají. Velké kameny a jezírka s břehy z oblázků přecházejících do písčito-kamenných polí vytvoří současně s domem silnou přírodní scenérii. Ta je doplněna interiérovou zelení.

Spolupráce Tomáš Foltýn, Jan Nikendey, Eliška Janečková, David Pavlišta.

Z autorské zprávy