Soutěž na rodinný dům v Ústí n. L. / Návrh 5

27.04.2011 Individuální bydlení, Soutěže

Tomáš Prouza / D3A Fiala Prouza Zima
Společenská a soukromá část působí jako samostatné pavilony, odlišné fasády zjemňují měřítko a viditelně oddělují funkce domu.


„Důvodem pro soutěž byla neschopnost definovat přesnou představu. Připravil jsem sice ve fázi zadání ukázky realizací v časopisech, nedokázal jsem ale konkretizovat alespoň přibližně finální vzhled. Soutěž tedy byla maximálně volná a záleželo jen na fantazii architekta. Oslovení týmů mi proto vyhovovalo více než předložení několika studií od jedné společnosti, chtěl jsem mít na výběr.“
Investor

+

Tři principy

Panorama
Fenoménem pozemku je jeho panoramatický výhled a myslíme si, že na něm se má založit koncept domu a podřídit mu jiné funkce, třeba i na úkor komfortu.

Ekologie a úspory energie
Promítat do projektu zásady a prostředky pro úspory energie a využívání alternativních zdrojů nás baví a jsme pro. Nesmí být však na úkor uplatnění podstatných architektonických kvalit, např. výhledu.

Dům v krajině
Dům nemá působit exkluzivně, ale má být výjimečný. Nemá se přizpůsobovat sousedním domům a původní výstavbě ani formou ani materiály. Jeho forma vychází z požadavku na panoramatický výhled, což jde ruku v ruce s osazením domu do krajiny. Krajina a dům potom splynou v jeden celek

Koncepce domu

Výhled je to, co odlišuje tento dům od všech jiných. Vycházíme-li z toho, že nejlepší výhled je z dnešní horní terasy (ještě lepší je samozřejmě shora od lesa), potom je škoda umisťovat obývací společenskou část domu ke spodní terase. Přehodit patra – soukromé dolů a obývací nahoru zde nedává provozně smysl (fungovalo by to, kdybychom měli přístup na pozemek shora). Proto si dům užívá luxusu mít obě části na stejné úrovni. Obě mají panoramatický výhled, soukromá ve stávající poloze domu, obytná je více v centru pozemku. Před ní je terasa s bazénem. Obě části působí jako samostatné hmoty umístěné na dlouhé platformě tvořící zářez do pozemku. Jsou to dva 11 m dlouhé pavilony vysunuté dopředu nad volný prostor a oddělené soukromou teráskou. Mají jinou fasádu, což zjemňuje měřítko a viditelně odděluje obě funkce domu. Soklová část domu je nenápadná a působí jako opěrná zeď terasy, částečně ve stínu vyčnívajících pavilonů. Pod levou soukromou částí sokl mizí úplně a s původními rekonstruovanými schody jej spojuje můstek. Garáž je v pravé části soklu, ale s vjezdem zboku, takže široký předprostor garáže (točna) sloužící též jako parkoviště není před domem, kde by byla nutná mohutná opěrná zeď, ale je skryta v zářezu terénu. To je důležité pro souznění stavby s krajinou: zelený svah očištěný od zídek a nánosů je přerušen horizontálním zářezem, ve kterém na nízkém soklu asymetricky vlevo umístěné vyčnívají dva pavilony, Svah protíná diagonála přístupové cesty. Nahoře pod lesem je přístřešek, ze kterého se otevírá pohled na dynamickou labskou kotlinu. Dům má odtud jiné měřítko – pavilony jsou spojeny v jeden celek a horizontálně rozšířeny o přístřešek bazénu.

Orientace, energetické aspekty stavby

S orientací domu a jeho obytných místností nejsou pochyby. Výhled je směrem severozápadním. Do ložnic se slunce dostane až odpoledne, což považujeme za přijatelné, ale je možné je doplnit i střešním osvětlením. Ložnice rodičů je osvětlena přes terasu i z jihu. Obývací pokoj má kromě toho krásné jihozápadní otevření na terasu, kryté přečnívající střechou.

U nízkoenergetických konceptů je obvyklá orientace k jihu a zasypání domu ze severu. Jižní průčelí může mít formu prosklené zimní zahrady, která se v létě zastíní a větrá – jako nárazník zachytne teplo a nepustí dovnitř. V zimě se uzavře jako skleník a vyhřívá celý dům. S tímto úmyslem jsme v ložnicové části domu navrhli prosklené atrium (zimní zahradu), které může mít jednoduché vnější zasklení ze systému průmyslových skleníků s větrací střechou. V podlaze podél vnitřní fasády je rošt, kterým se prostor velmi účinně komínově provětrá přes otevřený prostor pod domem, kde je stín a chlad. Tyto systémy využívání sluneční energie jsou nám bližší než řízené nucené větrání ventilátory atd. Otevřením posuvné prosklené stěny do chodby se potom buď větrá, nebo vyhřívá. Zimní zahrada je samozřejmě také příjemným doplňkem interiéru domu a kontrastem k rozlehlému zelenému pozemku ohraničenému lesem.

Dispozice

Uspořádání obytného patra dokáže dobře oddělit soukromou část od společenské (dokonce vlastním vstupem). Má vícero prostorů s rozmanitou atmosférou a páteřní osa není obyčejnou chodbou, nýbrž rozšiřuje obytný prostor o obytné a estetické funkce (knihovna, vinný koutek, zimní zahrada). Vstupuje se světlým schodištěm s prosklenou jižní fasádou v ose, které protíná celý dům od jižní terasy až po „padací“ můstek zadního vchodu. Je to páteř domu, která se rozšiřuje, zužuje, otevírá do atria a průhledům do krajiny. Nalevo je obývací pokoj a ložnice, napravo obslužné části bytu. Obývací pokoj je spojen s jídelnou a kuchyní.
Tři ložnice mají identickou velikost, jen rodičovská je rozšířena o prostor vlastní koupelny a terasy. Naproti ložnicím je vestavěná skříň a za ní koupelna otevřená posuvnými dveřmi do zimní zahrady. Na opačné straně zimní zahrady je vinný koutek, který může sloužit pro odpočinek, nebo jako pracovna.
Garáž je v pravé jižní části domu, propojená s předsíní vnitřní chodbou s úložnými prostory vedoucí podél bazénu. U bazénu jsme zvažovali umístění na hraně terasy, ale v nezakryté verzi. Za předpokladu, že budou stěny a asi i strop otevíravé, odsuvné, je asi lepší tato předložená varianta. Dlouho jsme váhali s vinným sklípkem. Volba nakonec padla na umístění v domě. Obdélná místnost s dlouhým stolem má panoramatické okno a propojení se zahradou širokými dveřmi. Navrženo je velké otevřené ohniště. Sklípek sousedí s venkovním krytým prostorem uzavíratelným roštem. Může sloužit pro skladování a zpracování palivového dříví, hry, boudu pro psa, oslavy při nepřízni počasí.

Plášť budovy

Navržený dům má velké zasklené plochy v severozápadní fasádě – možnost velkých tepelných ztrát. Nemyslíme si však, že je smysluplné míru zasklení (a výhledu) redukovat. Lepší je volit doplňující opatření ke zlepšení tepelné bilance. Sem patří třeba zasklení trojsklem, které navrhujeme minimálně do všech pevně zasklených ploch – celá hlavní fasáda obývacího pokoje a okna ložnic. Navrhujeme však další opatření – dvojitý plášť stavby – vnější slupku, která ochrání vnitřní plášť před sluncem i chladným větrem a zároveň působivě sjednotí a zjednoduší plášť a střechu domu. Plášť může být z různých materiálů – dřevo, kov (lišty tahokov, perforovaný plech). Nejlepší se nám zdá hliníkový rošt tmavě eloxovaný, anebo s práškovou barvou. Je předsazený o 50 cm před fasádou, před okny ložnic jsou výklopné okenice ovládané pomocí pístů, mechanicky nebo motorem. Plášť zakrývá i střechu, která je zde více než jindy „pátou fasádou“. Mechanicky chrání její izolace a snižuje ochlazování a ohřívání domu. Před největší prosklenou plochou obývacího pokoje je rošt pláště nahrazen jednoduchým zasklením, které tvoří klasickou dvojitou fasádu – větraný prostor, který se v zimě vyhřívá jako skleník, v létě ochlazuje odvětráváním. Tento systém je úspěšně využíván u kancelářských staveb, ale pro nás se výborně hodí jak pohledově, tak funkčně. V meziprostoru mohou být žaluzie, rolety nebo nejlépe závěs s elektrickým ovládáním.

Zahrada

Nejlepší vyznění domu bude v hladkém střiženém trávníku přirozeně ohraničeného pozemku. Proto navrhujeme oddělit cestu jen asi 1 m vysokou opěrnou zdí, vybourat všechny stávající zídky a srovnat svah. Cesta k domu si vytvoří klínovitý zářez. Schodiště podél sousedního pozemku zůstane zrekonstruované ve stávající stopě. Horní část zahrady se oddělí opěrnou zdí za domem a posuvnými vraty vlevo i vpravo. Plot k sousedům navrhujeme prkenný, k lesu po spádnici průhledný pletivový. Tato část zahrady je přístupná zářezem v opěrné zdi a cestou od bazénu k přístřešku ve výčnělku pozemku. Pěkné místo pro ohniště.

Autorská zpráva