Soutěž na rodinný dům v Ústí n. L. / Návrh 4

26.04.2011 Individuální bydlení, Soutěže

Zdeněk Havlík, Pavel Dvořák, Štěpán Havlík / Atelier AP
Koncept řešení je založen na zónování funkcí, objekt je horizontálně členěn na zónu hospodářskou v podzemí a obytnou část v nadzemních podlažích.


„Důvodem pro soutěž byla neschopnost definovat přesnou představu. Připravil jsem sice ve fázi zadání ukázky realizací v časopisech, nedokázal jsem ale konkretizovat alespoň přibližně finální vzhled. Soutěž tedy byla maximálně volná a záleželo jen na fantazii architekta. Oslovení týmů mi proto vyhovovalo více než předložení několika studií od jedné společnosti, chtěl jsem mít na výběr.“
Investor

+

Navrhovaný nízkoenergetický dům je umístěn na pravém břehu řeky Labe v poměrně příkrém severozápadním svahu. Staveniště na výše položeném okraji obce je součástí obytného celku se sympaticky nízkým indexem zástavby individuálních rodinných domů a jeho poloha hraničí s volnými nezastavitelnými plochami. Tato skutečnost dává místu ambice neporušené vazby na okolní přírodní rámec. Výšková pozice místa má vynikající rozhled do labského údolí.

Složitá morfologie terénu  klade vysoké nároky nejen na hmotovou koncepci domu, ale také na návrh dopravního řešení. Volba optimálního dopravního řešení může podstatně snížit realizační náklady stavby.

Urbanistické řešení

Navržené řazení hmot a pater domu sleduje terén v jeho původním rostlém tvaru. Od takové tendence se následně odvíjí  funkční zónování obytného domu. Území je dopravně napojeno na komunikaci místního významu,  která u řešené parcely končí a pokračuje turistickou pěší stezkou. V tomto místě je navržený objekt napojen na komunikační síť. Prostor vjezdu je v návrhu vymezen vyšší stěnou, ve které jsou vynechány otvory pro branku pro vstup pěších, vjezd osobních aut a také pro sběrné odpadní nádoby.

Uvnitř řešené parcely je komunikace vedena do garážového prostoru v 1. PP, kde je navrženo kryté i otevřené garážové stání s možnostmi kolmého obratiště. Spád této komunikace je optimalizován s ohledem na skutečnost, že komunikace vede na úroveň 1. PP. Provoz je tak výškově oddělen od klidového prostředí pobytové terasy v 1. NP.

Vnitroareálová komunikace je dále prodloužená až na úroveň 1. NP do svažité zahrady a umožňuje vjezd malým zahradním vozidlem (traktorem), případně provoz lehčích vozidel. Garážový prostor je s ostatními podlažími spojen dvěma vertikálními komunikacemi – schodišti (exteriérovým a interiérovým) a  malým nákladním výtahem na těžká břemena.

Architektonické řešení

Stávající, dosud využívaný objekt rodinného domu je osazen na poměrně vysokých opěrných stěnách – úrovních, se kterými hmotový návrh dále pracuje. Ve smyslu oddělování funkcí chápeme tyto úrovně jako jakési hranice mezi jednotlivými provozy a tvoří tak základ pro zónování funkcí. Jsou definovány jako zóna hospodářská, noční a denní. Tyto separátory nejsou a ani nemají být ostré, ale vytváří „kostru“ pro dispoziční rozvržení domu. Dalším vymezujícím faktorem byla pro nás neobvyklá orientace ke světovým stranám. Aby mohla mít denní zóna bydlení důležitou vazbu na venkovní, zahradní část domu, která by nebyla příliš svažitá, měla dostatečný přísun denního osvětlení a bylo jí možno v rámci bydlení využívat, rozhodli jsme se v půdorysném průmětu dům rozdělit na dvě části a mezi ně vložit atrium a prosklený spojovací krček. Ten slouží také jako hlavní vstup do domu a centrální komunikační prostor, ze kterého jsou přístupné všechny ostatní. Podlaží s parkováním a pohybem osobních automobilů je záměrně potlačeno a co nejvíce ponořeno do terénu, propisuje se na povrh jen úzkou štěrbinou mezi horizontálními deskami. Deska je nad tímto podlažím v úrovni venkovní terasy záměrně přetažena směrem do údolí tak, aby zakládala pocit bydlení nad údolím. Obývací prostor vycházející z objemu sousední plné „věže“ je v kontrastu s ní plně otevřený a umožňuje krásný panoramatický pohled do  údolí. Podobný princip je využit i v partii s bazénem, kde se jako spojovací prvek uplatní ještě rozměrné prosklení pod úrovní hladiny vody v bazénu.

Dispoziční řešení, jak je patrné z půdorysných schémat, respektuje klientské zadání a jeho přidaná hodnota spočívá v definici řazení uvedených složek bydlení – dílčích funkcí a jejich zónování. Koncept dispozičního řešení je na tomto řazení funkcí a jejich zónování založen.

Třípodlažní objekt je členěn horizontálně na zónu hospodářskou v 1. PP a obytnou část v 1. NP spolu s 2. NP. Nadzemní podlaží jsou dále členěna na zónu denní (1. NP) a zónu noční (2. NP).

Tento koncept horizontálního zónování, jehož součástí je dopravní napojení a umístění garáží do nejnižšího podlaží, je dán terénní konfigurací a ekonomickými aspekty spojenými s budováním opěrných zdí a komunikace do vyšších nivelet. Umístění klidového prostoru (jehož součástí je bazén) do nejvyššího podlaží je naproti tomu opodstatněno nejlepšími výhledy do údolí Labe.

V prvním nadzemním podlaží reprezentujícím denní zónu jsou umístěny vstupy do objektu. Hlavní vstup prostřednictvím haly, která je otevřena jednak do atria a jednak do prostoru schodiště, spojuje bydlení s úrovní vnější příjezdové komunikace. Součástí haly probíhající až do 2. NP je malý nákladní výtah. Na halu navazují dvě dispoziční křídla vymezující atrium. První křídlo, významnější, tvoří obytný prostor sdružující funkce kuchyně, jídelny a obývacího pokoje. Obvodové stěny jsou bohatě proskleny, aby byl využit vynikající rozhled do okolního přírodního rámce. Pokoj je vybaven také krbem a u prosklených stěn vnitřními žaluziemi zajišťujícími v případě potřeby intimitu prostoru nebo odstínění slunečního svitu. Průchod z pokoje do atria je bezbariérový otvíravými a posuvnými dveřmi.

Ve druhém křídle navazujícím na vstupní halu je umístěna prádelna se sušárnou a hostinský blok s možností vstupu do atria. Chodba ke vstupu do hostinského pokoje je prosvětlena proskleným otvorem ve stropě vedoucím do chodby v 2. NP. Dalšími prostory v tomto křídle jsou sklad, dílna, místnost pro technologii bazénu a samotná bazénová vana s hladinou vody ve 2. NP. Takto koncipovaná dvoukřídlová dispozice spolu se vstupní halou vymezují prostor pobytové terasy – atria definovaného jako venkovní společenský prostor s možností obsluhy z přilehlé kuchyně. Tento z části zatravněný prostor může být využíván jako jídelna pod širým nebem.

Druhé nadzemní podlaží s obdobným půdorysným průmětem jako 1. NP je uvažováno jako klidová noční zóna vyjma dětského pokoje s možností celodenního užívání. Pokoj dětí je umístěn v severní části domu s výhledem do krajiny a navazuje na schodišťovou halu. Na druhou stranu od haly vede chodba, ze které jsou přístupné místnosti pracovny, ložnice s koupelnou a bazénu jako jednoho z nejatraktivnějších prostor domu. Bazén je od ložnice s výhledem do labského údolí oddělen malou saunou se sprchou a WC. Prostor bazénu má v dispozici 2. NP zcela svébytné místo s nejlepšími rozhledovými parametry. Prosklené stěny tvořící plášť bazénového prostoru jsou opatřeny posuvnými skleněnými dveřmi s možností otevření při letním provozu. Letní provozní soubor je s ohledem na svoji výškovou polohu nad atriem koncipován jako intimní část domu, do kterého je vidět pouze ze zahradního svahu a ze kterého je vidět do celého labského údolí.

Z autorské zprávy