Horní Udánky

21.01.2019 Individuální bydlení

Tobiáš Hrabec / FUA TU Liberec, vedoucí práce Jan Hendrych
/ Studentská práce řeší území v Moravské Třebové, navrhuje výstavbu
s ohledem na efektivní využití území a dostupné bydlení.

 *

Bydlení v Čechách
Mluvíme o bytové krizi. Ceny průměrného bytu se sápou vzhůru i v menších městech naší země. Mezitím je naše krajina požírána předměstím rodinných domů na klíč. Jejich kvalita je nulová, veřejný prostor žádný, infrastruktura drahá a neudržitelná. Češi bydlí v paneláku a sní o rodinném domě. Produkce bytových domů se za třicet let neposunula od paneláku dál, než o rozehranou fasádu a podzemní parkoviště. Ze stavby rodinného domu se stal pro většinu populace nedosažitelný sen a pro ostatní několikaletý očistec stavební byrokracie. Jak se stalo, že na spektru možných typologií naše země osciluje mezi extrémy?

O čem Češi sní
Touha po vlastním rodinném domě je pochopitelná. Propisuje se zde česká individualistická povaha, odpor ke kolektivnímu jako dědictví socialismu, amerikanizace ale i tradice nebo vcelku univerzální touhy člověka v západní společnosti. Antropologicky si vysvětluji tuto touhu takto:
– Nade mnou nebe, pode mnou zem.
– Mít vlastní kus země.
– Mít vlastní vchod.
– Dostatek soukromí a reprezentace.
Takové bydlení může ale klidně vypadat úplně jinak než typická česká produkce. Jak stavět kompaktní město, a zároveň nasytit touhu českého člověka? Jaká zástavba patří na okraj města? Mým záměrem je prostředek spektra. Kompromis.

Udánky dolní a horní
Řešené území – Udánský kopec – je zhruba šest hektarů svažujících se směrem na jihozápad. Svažujících se od města k vesnici Udánky. Na západní straně odděluje vesnici a řešené příkrý terénní zlom a potok. Zároveň jde
o místo mezi ještě městskou strukturou a rozvolněnou oblastí průmyslových hal a panelových sídlišť dál na jihu. Z velké části je území obklopeno bariérou soukromých pozemků a v území již stojí dva rodinné domy odpovídající českému standardu.  Navrhuji vytvořit Horní Udánky. Čtvrť, která kopec zastavuje citlivě, důstojně, ale i zodpovědně. Horní Udánky mají něco z města a něco z vesnice. Domy tvoří urbánní prostor, ale jsou relativně nízké a nad jejich sedlovými střechami se tyčí komíny a vysoké stromy.

Veřejný prostor
Větší hustota, tedy i větší koncentrace financí, nabízí možnost veřejný prostor koncentrovat do menších, ale lépe upravených ploch. V rámci Horních Udánek jsou veřejná prostranství decentralizována do malých zákoutí a hlavní ulice
s obchodem a hospodou. Chodníky jsou dlážděné s vysazenými stromy
a někde jsou navrženy vodní prvky, které jsou doplňovány dešťovkou ze střech domů.

Most, školka a hospoda
Strukturu čtvrti doplňuji o výraznější elementy. Na západní hraně kopce navrhuji vytvořit nový pěší vstup do území, a propojit tak Dolní a Horní Udánky. Navrhuji most přes Udánský potok se sochou a osvětlením v podobě zavěšené obruče, na hraně kopce pak schody, které vytvářejí výhled a prostor. Jako hlavní potřeby služeb pro nových zhruba čtyři sta rezidentů vyhodnocuji malou školku pro děti, hospodu pro dospělé a večerku pro všechny. Obchod
a hospoda tvoří jeden dlouhý dům na hlavní ulici. Ten má městský charakter. Školka se naopak jako jediná stavba chová opačně – jako objekt v parku. Umístěna na v jihovýchodním svahu je zároveň přístupná z města i z kopce.

Typologie
Navrhuji tři typové domy různého standardu. Dům A je úsporný, má předzahrádku a terasu nad garáží. Domy B a C tvoří různě velké dvorky vlastní hmotou a zdí. Logika je jasná. Namísto umístění domu doprostřed velké parcely, jej umisťuji na okraj menšího pozemku. Domy se otvírají do menších, ale lépe definovaných a chráněných dvorků, ty zase nevyžadují tolik údržby jako velká zahrada, ačkoliv nabízejí podobný komfort. Takový dům je dostupnější a úspornější alternativou k běžnému řešení. Předměstská výstavba se hustotou obyvatelstva běžně pohybuje kolem 12 ob/ha. Horní Udánky se blíží hodnotě 60 ob/ha – pokud počítáme s třemi obyvateli na jednotku. To neznamená městskost pražských vinohrad, ale je to posun
k zástavbě, kde mohou fungovat služby, hromadná doprava a sociální kontakt.

Autorská zpráva