Tři věže, bytový dům Praha-Vršovice

01.06.2010 Bytové domy

Jan Veisser / FUA TU Liberec, vedoucí práce J. Šafer, Z. Němcová
Čestné uznání získal projekt, který doplňuje zástavbu z padesátých let. D
al vzniknout jemným urbánním prostorům, které v českém městě chybí.


Místo, na kterém nikdy nebyl dům plánován, místo urbanismu založeného na blocích narušené arogantní dominantou ministerstva. Budova ministerstva tvoří bariéru, zeď, v okolí zanechává neřešený zbytkový prostor. Jedním z nich je řešený pozemek. Současný urbanismus umocňuje dominantnost budovy ministerstva. V případě zastavění okolních pozemků by mohlo dojít k jeho potlačení, ke zkvalitnění veřejných prostor. Vhodné zahuštění centrálních částí Prahy je žádoucí, jako protiváha k negativní tendenci vysidlování Prahy do satelitů. Klíčem je nabídnout kvalitní městské bydlení.

Kvalita bydlení = sousedství, potkávání, intimita, pěší dostupnost a blízkost služeb, jednoduchost a samozřejmost příjemného bydlení, co možná nejbližší vzdálenost mezi bytem a venkovním příjemným prostředím.

Moje stavba chce být pevná, ale ne další zdí. Pohledová osa procházející skrz pozemek je zachována. Chce své obyvatele ochránit před záplavou nekvalitního veřejného prostoru. Uzavírá se do sebe, zároveň je však pootevřená a vlídná ke všem příchozím. Balkonky vystrčené jako periskop ponorky vyhlížejí zlepšení okolní situace. Stavba vytváří od okolí uzavřený, ale všem přístupný měřítkově přiměřený venkovní prostor – dvůr = centrální společný prostor pro všechny byty, teprve ze dvora se dá vstoupit do jednotlivých bytů, většina bytů má s dvorem vizuální kontakt. Místo pro společné i soukromé trávení času. Místo her dětí a letních grilování.

Byty jsou založeny na volném půdoryse, mnohdy se dají jednotlivé místnosti spojovat. Díky rozřezání hmoty bytovky jsou osvětleny z několika stran. Výhledy z obytných místností jsou jak do dvora, zahrady MŠ, tak do ulice. Nikdy nesměřují přímo na budovu ministerstva. Celkem je v tomto bytovém domě 19 bytů. Část je mezonetových. V parteru je umístěna kavárna, obchod a ordinace. Kavárna má terasu při schodišti vedoucím na dvůr. „Poddvorkové“ parkoviště ve dvou úrovních má 20 stání.

Konstrukce – železobetonový skelet vyplněný tepelně izolačními porobetonovými tvárnicemi. Materiály – fasády do ulice pouze přetřeny tmavě šedou barvou sjednocující barvu tvárnic a stěrky zakrývající tepelnou izolaci na betonovém skeletu. Fasády do dvora: modřínové dřevo bez povrchové úpravy.

Autorská zpráva

Hodnocení poroty: Zkoumání doplnění rostlé zástavby. Proluka v místě, které prolukou nikdy nebylo. Vytipování bodu pro dominantu. Zajímavě položená otázka je půlka úkolu. Rozdělením objemu na tři skoro nezávislé domy dal autor vzniknout jemným urbánním prostorům, které v českém městě chybí. Zároveň se tímto rozčleněním z domu stal svého druhu monument, kterým autor pointoval neexistující náměstí. Kontextem je zástavba z padesátých let, ke které se nově navržené staví partnersky. Vybrat si jako jednu z referencí sorelu chce odvahu. Znečitelnit tuto referenci a ponechat pouze pocit patřičnosti, to už je umění. Skvělá práce s kontextem je hlavní důvod ocenění poroty. Zároveň porota poukázala na ne úplně realistickou úvahu o ekonomii projektu, respektive kritizovala neekonomické prostorové schéma.