Komunitní bydlení ve vzájemné sociální interakci

11.06.2010 Bytové domy

Martin Sládek / Fsv ČVUT, vedoucí práce Zora Martinová, Helena Žofková / Projekt hledá nový typ sociálního bydlení, vzájemné pozitivní obohacování se dvou a více generací.


Idea

Dům jako příjemné místo nejen k bydlení a nejen pro jeho obyvatele. Pozemek se nachází na hraně klidné bytové lokality Prahy 4-Braník, zastavěné převážně činžovními vilami bez určujících výrazových prvků. Tím se naopak stal pás zeleně, příznačně zvaný Zelený pruh, prostupující po hraně tohoto území a ústící před řešený pozemek. Právě návaznost na park včetně vypořádání se s nepříznivým severním svažováním dalo vzniknout myšlence „platformy“ a domu na domě.

Sociální téma se stalo dalším podnětem celkového prostorového a funkčního řešení. První nadzemní podlaží je navrženo jako pevná kompaktní hmota komunikující prostřednictvím terénních úprav s parkem a okolím. Na něm je v kontrastu vystavěna odlehčená bytová struktura, pro kterou bylo záměrem vytvoření příjemného sociálního prostředí v exteriéru.

Tomuto záměru bylo podřízeno mnoho aspektů návrhu. 1. NP je z části řešeno jako veřejný prostor s funkcí kavárny a zájmových kroužků. Druhá polovina podlaží je určena přídavným prostorům pro obyvatele domu, jakými jsou sauna a relaxační místnost, prádelny, sušárny nebo sklepy.

Platforma slouží jako místo pohybu a pobytu. Je plně průchozí a otevřená všem obyvatelům domu.  3. NP je zpřístupněné pouze venkovními schodišti a tvoří jej kromě bytů i skladba lávek a teras.  Byty jsou řešeny typově, tvoří typovou sestavu dvora, která je díky variabilitě uspořádání na platformě třikrát zopakována v různých variantách.

Společná střešní terasa a rampa jako prodloužení cesty Zeleným pruhem jsou další postatou, která vyplynula z důrazu na sociální téma návrhu.

Ambicí projektu je vytvoření nové typologické formy sociálního bydlení. Architektura jako prostor umožňující vzájemné pozitivní obohacování se dvou a více generací.

Půdorysné moduly

Modulace a následné dispozice byly navrženy s ohledem na variabilitu uspořádání kolem dvora. Neméně důležitá také byla přizpůsobivost dispozic rozdílným orientacím fasád.

Dvoupodlažní obytná část na platformě je tvořena sestavou typových bytových jednotek rozmístěných okolo společného dvora. Uspořádání umožňuje dále pracovat s venkovním obytným prostorem dvorů a platformy jako celku, a poskytuje tak základ konečné formě domu. Ten je výsledným souborem tří dvorních sestav a podstavné hmoty platformy.

Volně pochozí meziprostor bytových jednotek je doplněn sestavou lávek, ochozů a teras. Variabilitou tohoto uspořádání je docíleno tří rozdílných sociálních prostorů dvorů.

Kompaktnost a případnou strohost, která je u modulové architektury častá, narušují tři formální výrazové prvky – konzola, výšková diference a typ a umístění otvorů. Tyto tři prvky mohou reagovat na individuální potřeby a přání obyvatel. Vzniká tak výraz rostlé struktury, která však bude plně probuzena teprve přítomností lidí, pro které je navržena.

Konstrukce

Dům je rozdělen na dvě odlišné, ale podporující se části jak po stránce architektonické, tak i konstrukční. Železobetonová hmota 1. NP je navržena jako sloupový skelet, z poloviny trojtakt, v druhé polovině o dvou traktech. Východní blok je podsklepen garážovými stáními. Hlavní komunikační jádro tvoří dvouramenné schodiště s výtahem. Platformu zpřístupňuje také severní rampa a schodiště, respektive terénní úprava v jihozápadním cípu domu. 3. NP je přístupné jednoramennými schodišti z platformy, k bytům vedou lávky uložené na podpůrných nosnících.

Konstrukční schéma obytné části (2.–3. NP) je modulové stěnové s maximálním rozponem 7,6 m. Střechy jsou zelené, nad jedním z objektů pochozí.

Autorská zpráva

*

Hodnocení poroty: Komunitní bydlení je v českých podmínkách stále experiment, v tomto projektu viditelně dobře promyšlený. Porota ocenila především uvěřitelnost projektu. Menší míra soukromí, kterou tento typ bydlení zákonitě přináší, je životaschopná díky poctivé úvaze studenta o hierarchii a prostorovém uspořádání. Zároveň porota ocenila obraz domu, který odpovídá jeho náplni a konstrukční, stavitelskou lapidárnost návrhu. Student je realista, který nepodcenil žádnou ze složek projektu. Výsledkem je experiment bez zbytečných gest, na který by bylo příjemné si sáhnout v realitě.