Radim Hubička, Petr Kahoun
Velikost, tvar a hmotové členění bytových domů vychází z výjimečné polohy místa na rozhraní dvou architektonicko urbanisticky odlišných struktur.

Bytový komplex je situován na jižním svahu pražské Hanspaulky v těsné blízkosti areálu univerzitního kampusu ČVUT a v docházkové vzdálenosti od stanice metra A, stanice Dejvická. Čtyři viladomy zahrnují 33 bytových jednotek 3+kk až 5+kk s plochou 69 až 126 m² a tři nebytové prostory (v jednom z nich je lékařská ordinace, využití dalších dvou je možné na kavárnu nebo kanceláře). V celém projektu je kladen důraz na zeleň jak společných pozemků mezi domy, tak i na střechách.
Historie lokality sahá daleko do středověku, v 16. století zde byly vinice, jejichž jména nesou jednotlivé viladomy v projektu – Toulka, Diskaciátka, Durinka a Slavíkovská. V 18. století získal místní usedlost a pozemky Hans Paul Hippmann, po němž čtvrť dostala své jméno. Moderní doba vilovou čtvrť zásadně ovlivnila a zanechala po sobě přehlídku vynikajících architektonických staveb 20. a 30. let minulého století od předních architektů své doby. Hanspaulka je spojena také s význačnými osobnostmi české umělecké sféry. Bydleli tu básníci František Halas a Jaroslav Seifert, herci Vlasta Burian a Lída Baarová, malíř Cyril Bouda, dirigent Libor Pešek.

Jednotlivé nízkopodlažní viladomy jsou zcela samostatné a to jak pohledově, tak funkčně. Vily Slavíkovská (A) a Toulka (C) jsou pohledově rozděleny vchodem s výtahem a schodištěm na dvě křídla. Čtyřpodlažní Slavíkovská vila nabízí 8 bytových jednotek a dva nebytové prostory v přízemí budovy, pětipodlažní Toulka zahrnuje 10 bytových jednotek. Ve dvou posledních patrech těchto domů jsou atypické mezonetové byty s plochami teras a zelených střech. Vila Durinka (B1) obsahuje 7 bytů ve čtyřech nadzemních podlažích a jeden nebytový prostor, Diskaciátka (B2) má 8 bytů v šesti podlažích. Každý byt má minimálně jednu prostornou terasu a většina bytů má také zelenou střechu. Byty jsou prostorné a mají dostatek úložných prostorů – komory, šatny, niky pro vestavěné skříně a sklepní kóje, dvě koupelny (většinou s denním světlem). V suterénních garážích s výtahy do jednotlivých podlaží je dostatek parkovacích míst pro všechny byty.

*

Navržené objekty se hlásí k současným trendům moderní české architektury, vycházející z funkcionalistické architektury 20. století. Velikost, tvar, hmotové členění samotných objektů a použití prvků v současnosti vycházejí z výjimečné polohy místa na rozhraní dvou architektonicko urbanisticky odlišných struktur. Za prvé z klasické blokové zástavby s přísně řádovou architekturou starších budov ČVUT, Semináře a přilehlé zástavby v rovinatém terénu směrem k Vítěznému náměstí. A za druhé z nenavazující, měřítkově odlišné zástavby ve svažitých terénech Hanspaulky a Baby, s množstvím architektonicky významných funkcionalistických vil, včetně vysoce ceněných funkcionalistických objektů školských staveb v tomto rozhraní. Právě tyto školské stavby svým měřítkem zprostředkovávají přechod zmíněných dvou struktur zástavby již od 30. let 20. století. Návrh projektu Pod Hanspaulkou vychází svým architektonicko urbanistickým pojetím z tohoto zdařilého propojení dvou měřítkově odlišných druhů zástavby.