Bytový dům v Brně

23.09.2009 Bytové domy

Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka / HŠH
Studie domu, který předpokládá propsání vlastní individuality každého klienta do výsledné podoby stavby.

Dům je vertikálním pozemkem – prostorovou parcelou. Nosná betonová konstrukce tvoří strukturu pro vybudování pěti bytů – domů. Celý koncept je založen na zapojení klientů do samotného návrhu jejich staveb. Klient bude rozhodovat nejen o výběru materiálů, ale i o tvarech a dispozici – tedy o architektuře svého domu. Architekt se v tomto případě dostává do polohy kresliče a vykonavatele přání klientů.

Autorská zpráva

*

Rozhovor s Petrem Hájkem, Tomášem Hradečným a Janem Šépkou


Jak váš klient vlastně formuloval zadání?

Hájek Klient si koupil krásný pozemek v Brně v Masarykově čtvrti s představou, že na něm postaví viladům s několika byty. Ze začátku vnímal architekturu spíš v exkluzivním tvarosloví a domníval se, že koncept domu je určený programem stavby vyjádřeným v číslech. Nový koncept vznikl docela spontánně při vzájemných rozhovorech. Návrhem jsme vlastně spoluurčili i jeho developerskou strategii.

Hradečný Klient-developer chtěl tuto stavbu provést jako svůj pilotní projekt, protože do té doby se zabýval stavbou půdních bytů. Od nás chtěl bombu, která na něj strhne pozornost, kterou se uvede na trhu. Usiloval o pilotní marketingový produkt.

Šépka Jde o mladé lidi, kteří jsou přáteli jiného našeho klienta Pavla Pszczolky, kterému jsme navrhli rodinný dům v Berouně. Oslovili nás i kvůli tomu, že cítili příležitost získat zajímavý návrh.

V čem spočívá hlavní cíl a hlavní motiv návrhu?

Hájek Protože pozemek byl na brněnské poměry velmi nákladný, vymysleli jsme koncept domu, který je vlastně vertikální parcelou. V podstatě jsme ho zopakovali ve třech policích nad sebou. Každou úroveň můžeme považovat za stavební parcelu. V tu chvíli je možné najít na každou parceluvlastního stavebníka, který si zde postaví, co uzná za vhodné. Architekt vytvoří pouze určitý rámec – prostorový rastr, do kterého se vkládají jednotlivé stavební počiny.

Bytový dům také opakuje zastavěnou plochu v několika výškových úrovních.

Hájek Ten se zde nedal realizovat, protože se nacházíme ve vilové čtvrti. Nemohli jsme zde stavět přerostlý viladům. Nechtěli jsme navrhnout de facto bastarda, jako se to teď dělá, že se ve vilové čtvrti postaví jakoby vila, a ta je objemově předimenzovaná, protože obsahuje řadu bytů.

Jaký je přínos vašeho řešení?

Šépka Už dlouho před touto zakázkou jsme se zabývali otázkou, zda je možné klienta víc zapojit do procesu návrhu stavby. V návrhu se vlastně snažíme ukázat investorovi možnost spolupráce klientů na tvorbě architektury. To je základ celého konceptu. Nejvíc nás ale na tomto návrhu zajímá, jak bude výsledný dům vypadat, protože kromě nosné struktury nebude dopředu nic dané.

Hájek Myšlenka přemýšlení o architektuře bez architekta není úplně nová. Ve Vídni jsme viděli dům od Otokara Uhla, který je také pokusem o to, aby si budoucí uživatel bytu mohl nadiktovat, v jakých prostorách chce žít. Tam se to úplně nepovedlo v důsledném vyjádření konceptu, protože stavba nakonec vypadá tak, jako kdyby ji naplánoval jeden architekt. U našeho návrhu se pohybujeme ve svobodnějším prostoru, protože stavby bytů se můžou provádět v různém čase a klienti mezi sebou nemusí mít žádné vazby.

Šépka Pojem architektura bez architektů vznikl v 60. letech. V minulém roce to dobře prezentoval na vídeňské výstavě Bernard Rudolfsky. Napsal několik knih o tom, že vzniká celá řada kvalitních staveb od lidí, kteří se architekturou nikdy nezabývali. Na myšlenky Rudolfského navazuje například Uhl ve zmíněném domě z 80. let Living with Children.

Cílem je tedy umožnit klientovi, aby si mohl vytvořit vlastní obytné prostředí podle své osobnosti, podle svých představ a potřeb?

Šépka Při realizaci bytů v tomto domě by bylo ideální, kdybychom se dostali do pozice prostých kresličů. Co si uživatelé vymyslí, to jim nakreslíme.

Hájek Pro mě by bylo ještě lepší, kdyby si ti lidé najali vlastního architekta nebo projektanta. Jde o svobodné rozhodnutí člověka.

Šépka Myslím si, že když si každý přivede svého architekta, tak to právě nebude svobodné. Dopadlo by to tak jako sídliště Weissenhof nebo Baba, tedy přehlídka architektury. Zde není smyslem přehlídka architektury. Provedení jednotlivých bytových buněk by mělo představovat obraz jejich obyvatel, a proto by si je měli navrhnout sami. Projektant by se měl stát pouze technickým pomocníkem.

Hájek To si nerozumíme. Jde mi o to, že jednotlivý klienti potřebují k realizaci právní a technický rámec. Zjednodušeně plány stavby a razítko.

Šépka Ale pak už to není architektura bez architektů.

Hájek Ty jsi taky architekt.

Šépka Ale nebudu do toho zasahovat z pozice architekta, ale pouze z pozice technického poradce.

Hradečný To je myslím docela optimistická představa. Například přijde pět klientů, kteří si budou přát skoro totéž, protože to odpovídá uniformitě dnešního vkusu. Ty bys je pak vedl k tomu, aby se od sebe lišili, a už tím je vedeš podle svých představ a nevzniká návrh podle jejich osobnosti, ale podle představ architekta.

Šépka Už to, že ve studii ukazujeme příklad, jak jednotlivé bytové buňky mohou vypadat, je vlastně špatně, protože jde o konkrétní návod. Od začátku práce na této studii jsem si nemyslel, že do řešení bytových buněk budeme zasahovat jako architekti.

Když jste vytvořili tento koncept, který spočívá v tom, že se v domě sejde pět různých majitelů bytů, záleží jenom na vás, jak jednotlivé stavebníky povedete. Právě vy jako autoři nové koncepční myšlenky jim můžete nejlíp vysvětlit, v jakém prostředí se pohybují a co všechno si zde mohou dovolit. Vy můžete jednotlivé klienty nejlépe vést k tomu, aby v sobě našli skutečnou povahu a skutečné potřeby.

Hájek A to už je ovlivňuješ.

Neovlivňuješ. Ty je reguluješ. Jde přece o klasickou regulaci, jak ji známe z územního plánování, do které si můžeš vnést svůj vlastní individuální obsah.

Hájek Regulací do jisté míry předjímáš výsledek.

O správné regulaci jsem se z urbanismu naučil, že slouží právě k tomu, aby dobrý výsledek vůbec mohl vzniknout.

Šépka Myslím, že to Jirka nemyslel tak, že je budeš navádět, jak to má vypadat. Ale nejzajímavější na tom je, že nikdo z nás přesně neví, jak se má celá věc přesně uchopit a kam má směřovat. Kromě fyzické kostry je všechno ostatní úplně otevřené a může to dopadnout taky třeba úplně hrozně.

Pořád v tom vidím jednoznačnou analogii s regulačním urbanistickým plánem. Máme zde klasickou prostorovou a funkční regulaci.

Hradečný Zde je to víc nadefinované a klade to mnohem větší nároky na uživatele.

Hájek Hrozně to dopadnout nemůže z jednoho důvodu. Jde o podobný efekt jako se sklenicí, kterou naplníš různými věcmi. I když ji naplníš smetím, sama sklenice je sochou.

Šépka Sklenice taky nemusí obsahovat různé věci. Může to také vypadat tak, že v ní bude šest stejných oblázků.

Hájek Tak v ní bude například šest stejných oblázků. To je jedno. Pořád zde bude silný výtvarný náboj. Samozřejmě, čím víc se obsah sklenice bude opakovat, tím nečitelnější se stane původní koncept. Pak se ztrácí různorodost, o kterou nám také jde.

Hradečný Analogie se sklenicí je správná. Vlastně je jedno, co do ní naliješ. Sklenici to neovlivní, protože je inertní.

Bytový modul v tomto domě si asi nebude kupovat člověk, který čerpá inspiraci v katalogové produkci. Zde by byl ideálním klientem snob ze středního Ruska.

Šépka Ale pokud do sklenice nalijeme šest coca-col, slijí se v jednu hmotu a různorodost zmizí.

Hájek Ale když tu sklenici rozpatruješ…

Šépka To je stejné.

Teď se tedy jedná o to, jak do univerzálního rámu dostat různorodý obsah. Takový obsah, který co nejlépe odráží nekonečnou proměnlivost života.

Hájek Už tím, že ji plánuješ, ji kazíš. I kdybys sklenici naplnil opakovanými prvky, koncept zůstane čitelný.

Šépka Myslím, že když všechny byty budou provedeny podle jednoho vzoru, koncept se tím pohřbí. Ale chyba by byla i to, kdybychom se do výsledné realizace snažili vnést plánovaný chaos.

Myslím, že na předchozích slovech je krásně vidět, že v tomto případě už zdaleka nejde jen o to, navrhnout hezký barák, ale návrh musí být nedílně spojený s developerskou a marketingovou strategií. Když investor nebude mít návod, jak váš návrh uchopit, myslím si, že se dostane do pozice slepce bez slepeckého psa.

Hájek To je pravda. Úspěšné naplnění konceptu předpokládá úzkou spolupráci s investorem. Zmíněný „návod“ bude společným dílem a bude podstatnou částí projektu.

Máme zde univerzální klec, do které můžeme vložit cokoliv. Kouzlo stavby má spočívat v tom, že forma i obsah vyplynou z přirozené podstaty lidi, kteří v ní budou bydlet. Jak toho dosáhnout? Myslím, že zde nestačí nakreslit barák, ale součástí projektu by měla byt i metodika celého procesu od nápadu po prodej dokončené nemovitosti. Uživatel takové stavby potřebuje vysvětlit, v jakém se pohybuje prostředí, a co všechno si zde může dovolit.

Šépka Představuji si, že se společně s developerem sejdeme s každým z klientů a pravdivě si řekneme, o co tady jde a že by se v jednotlivých návrzích měl objevit odraz každého klienta. Že my jako architekti se tady vzdáváme toho, že bychom mu sami podsouvali svůj estetický nebo provozní vkus.

Řekneš jim, že si můžou dovolit cokoliv. Limitováni jsou pouze zastavěnou plochou, stoupačkami, orientací fasád a světlou výškou. Ale klient musí od někoho dostat vysvětlení, že ve všem ostatním se může projevit zcela svobodně a že mu ani nebudete dávat návody. Domnívám se, že ideální osobou pro toto vysvětlení jste vy jako nositelé myšlenky.

Hájek Ale oni se tě třeba na názor zeptají. Líbilo by se mi, kdyby to bylo úplně do krajnosti. Kdybys udělal takovou klec, napsal k ní návod a celé to předal developerovi. Tak bych viděl architekturu bez architekta, protože návrh spočívá v univerzálním prostorovém rámci, v kterém se potom klienti pohybují úplně svobodně.

Hradečný Stejně je to pořád iluze. Klient bude potřebovat projektanta s kulatým razítkem tak jako tak, protože musí dostat stavební povolení. Když jsi to přirovnal k parcelám, které mají regulaci a napojovací body, dobře, ale klient stejně bude potřebovat někoho, kdo zhmotní jeho představy v projektu před samotnou realizací. Správnější by tedy bylo říci, že jde o barák, kde je pět domů v domě.

Šépka Přikláním se k tomu, že architekt (v tomto případě my) by se v tom měl angažovat. Vhodným způsobem komunikace můžeme v klientovi doopravdy navodit to, že se stane projektantem vlastního prostoru. My mu pouze přeneseme jeho požadavky na papír.

Hájek Proč to musíš být ty?

Šépka Nemusím, ale je to lepší, protože ten záměr nejlíp znám a nejvíc mi záleží na tom, aby byl naplněn. Oproti jiným architektům, kteří do návrhu propíšou svůj názor nebo vkus.

Hájek To mi je jedno. Beru to tak, že si každý stavebník vytvoří svou schránku podle svých představ. Jestliže si někoho najme, to už je jeho věc. Obávám se, že ty jako autor bys podvědomě vedl jednotlivé stavebníky k naplnění svého výtvarného názoru v celkovém výsledku.

Šépka Myslím, že když jsme takový koncept vymysleli, očekává se, že budeme důslední a poctiví až do konce, a právě my to můžeme udržet v původní nejčistší podobě. Zatímco když se do toho pustí další projektanti, mám za to, že to pak může skončit pouze na designových variacích nebo přehlídkou architektů.

Hradečný Je to, jako když si řekneš, že si budeš malovat s dítětem. Necháš ho, ať si maluje, co chce, ale přitom mu podáváš barvy. Anebo jsi instruktor autoškoly. Když to žákovi nejde, nezbude ti, než zabrzdit, nebo to ohnout jinam. Pořád je zde tvůj podíl a jenom v případě, že žák prokáže mimořádné schopnosti, nemusíš do toho vstoupit.

Šépka Na dětech mám vyzkoušené, že jim nemusíš podávat barvy. Když si z toho, co nakreslí, chceme udělat model, jediná moje role spočívá v tom, že dítěti pomáhám vyřezat kartony. Pro stavebníky bychom měli být také pouze pomocnou technickou službou. Od začátku až do konce jde ale o výtvor dítěte.

Hradečný Dětská hra zůstává dětskou hrou. Příměr s autoškolou a dětskými obrázky jsem uvedl proto, že u obrázků není žádný limit. Když se rozlije barva, roztrhá papír, tak je to fuk, ale když jedeš autem, nesmíš vjet do protisměru nebo na chodník.

Šépka Dítě dojde k cíli, který si předsevzalo, a ty budeš jen pomocnou rukou.

Hájek Když budeš u šesti lidí postupovat stejnou metodou, dojdeš k šesti různým výtvarným řešením metody, kterou jsi uplatnil. Proto si myslím, že je lepší nemít žádnou metodu, jakou budou bytové buňky vznikat.

Šépka Nějakou celkovou strategii ale nakonec budeme muset zvolit.

Aby vznikl co nejlepší předpoklad pro různost a pro přirozenou spontánnost, kdy každá z těch pěti jednotek bude osobitá, je potřeba, aby vznikla sociálně-psychologicky pestrá skladba budoucích uživatelů. Když developer oslovi pět manažerů jediné firmy, nemohli bychom se divit, že vznikne pět podobných bytových buněk.

Hradečný Ale mají pět různých manželek, které to ovlivňují.

Jejich manželky ale čtou Elle, chodí do podobných obchodů a restaurací. Pořád jde o shodnou sociální vrstvu. Ale kdyby se developerovi podařilo dostat do baráku imigranta z Ukrajiny, doktora z Motola, intelektuála, který čte Solženicyna apod., tak vzniká ideální předpoklad, že co bytová jednotka, to odlišný přistup. A proto se chci zeptat, jestli od vás developer dostane návod, jak zajistit, aby zde takto pestrá sociální skladba vznikla.

Šépka Můžeme ho na to jenom upozornit. To, co jsi řekl, je samozřejmě pravda. Je otázka, jak toho docílit. Jako architekti s tím nemáme vůbec žádné zkušenosti.

Hradečný Uživatel bude buď superegoista, a pak je všechno v pohodě, anebo opačně musí věc pochopit a najít v sobě vůli propsat do svého prostoru individuální představy a požadavky programově.

Shodneme se asi na tom, že podmínka úspěšné realizace tohoto konceptu spočívá v tom, že developer jej musí umět správně uchopit a najít správnou skladbu stavebníků. Tím pádem se developer stává spoluautorem realizace vašeho autorského konceptu.

Hájek Líbí se mi na tom, že koncept návrh neestetizuje, jenom nabízí abstraktní rámec, který se pak naplňuje, a přesto vznikne autorské dílo.

Co vás vlastně motivuje k tomu, aby se ve stavbě co nejvíc obtiskla přirozená lidská spontánnost? Připadá mi, že jiným způsobem usilujete o cíl i jiných architektů. A to dosáhnout pravdivého návrhu pro jeho uživatele. Jde vám o hledání přirozeného obtisku člověka v hmotě.

Šépka Je to tak. Vytvořenou svobodou by měl člověk dostat to, po čem touží. Nechceme, aby žil sešněrovaný v prostoru, který mu nadiktuje projektant. To je smysl celé věci.

Hradečný Ale pozor, také to může být nesplnitelné přání. Hodně lidí nemá vůbec žádnou představu o tom, co je jejich ideál bydlení.

A proto si myslím, že klienty budete muset vést – regulovat.

Šépka Proto se podobné koncepty už z těch 60. let ne zcela podařily. Když jsme tento návrh prezentovali v architektonickém centru ve Vídni, rozpoutala se diskuse, zda lze tento koncept naplnit. Nicméně jsme se shodli na tom, že zapojení klientů do návrhu stavby může být novou cestou, kde se ale zřejmě bez vedení – regulování klientů neobejdeme.

Kouzlo návrhu vidím v univerzálním prostorovém fyzickém rámci, který si individualita individuálně naplňuje. Veřejnost participuje na výrazu i provedeni stavby.

Hradečný Rozhodně je to dražší než postavit šest rodinných domů a je to dražší než postavit bytovku se šesti byty. Jedinečnost spočívá v tom, že jsi poskytnul v naprosto nejkoncentrovanější podobě příležitost otisknout svoji individualitu.

Šépka Například výstavba bytových zón na zelené louce končí právě na tom, že developeři nestojí o participaci lidí, protože to stojí velké peníze, ale samozřejmě by to šlo.

Dnešní developerská praxe spočívá ve snaze unifikovaně dokončit co největší počet bytů a co nejrychleji je prodat bez ohledu na to, co s byty nakonec uživatele provedou.

Šépka Znám několik architektů, kteří předkládali koncepty, jak může vystavěné prostředí odrážet osobnost konečných uživatelů, ale nenašel se developer, který by o to stál.

Proto si myslím, že váš koncept vyžaduje zpracování metodiky prodeje nemovitosti vlastnímu uživateli. Také by bylo fajn, kdyby bylo možné zkolaudovat už fyzickou prostorou klec s tím cílem, že projekt jednotlivých bytových buněk by probíhal ve statutu návrhu interiéru.

Šépka Jako projektant musíš splnit řadu předpisů a norem v řešení jednotlivých bytů. Právě v respektování těchto norem spočívá naše role technického pomocníka klienta při vzniku podoby bytové buňky.

Hájek Stavební povolení také obsahuje způsob záboru staveniště nebo délku stavby. Vlastně mluvíme o prostorové struktuře, kterou chceme zabydlet spontánně a rozmanitě, a na druhou stranu se potýkáme s problémem vejít se do zákonných norem a předpisů.

Hradečný Z mého hlediska by to technicky jistě šlo. Ale naše legislativa a subjekty, které s ní nakládají, takové řešení prostě znemožňují. Klec by se mohla samostatně zkolaudovat, když pro ni vymyslíš vhodný statut. Například by mohla mít statut garáží s třemi plochami nad sebou pro trávení volného času.

Ale stejně by šlo o znásilňování stavebního zákona, protože od začátku víš, že stavíš bytový dům.

Hradečný V tom bych osobně problém neviděl, když bych to  předem tak deklaroval.

Šépka Aniž by byly navrženy byty, mohla by se postavit konstrukce.

Pro hromadné využití tohoto konceptu by bylo možné vytvořit katalog provedeni bytových buněk. Mohl by obsahovat třeba dvě stě položek. Stavebník by si mohl najit právě tu svou. V konečném výsledku domu by vždycky šlo o jedinečnou výslednou skladbu i podobu. Dostali bychom se tak i k ekonomickému efektu hromadné stavební výroby.

Šépka O to se snažilo několik architektů, mimo jiné například David Kraus, ale developeři o to nestáli, protože to pro ně znamená zabývat se složitější věcí, než na jakou jsou zvyklí. Pokud vím, ani v zahraničí se řada takových projektů nepodařila realizovat. Obecně – developeři nechtějí mít po předání stavby od klienta žádné reklamace. Vše je proto maximálně unifikované, žádné specifické prvky se nenabízejí.

Hájek Náš koncept se liší od takových stavebnicových systémů v tom, že uživateli nabízíme úplnou svobodu, a to v interiéru i v exteriéru. Individualitu oproti variabilní uniformitě hromadné výroby. A to je pro všechny zúčastněné náročné. Žádné rychlé prachy.

Jiří Schmidt

*

Rozhovor s developery Filipem Mátlem a Davidem Tauberem

Můžete se, prosim, v kostce jako developer představit?

Mátl Označení developer se nám moc nelíbí, protože naším cílem je lišit se od standardních developerů, a to zejména tím, co po nás zůstane. Naší prioritou není jen zisk a snaha vytěžit z každého projektu maximální marže díky nejlevnějším materiálům a provedení stavby. Cílem je pro nás budoucnost, respektujeme především to, že po nás zůstanou stavby, které budou i po padesáti letech především funkční a zajímavé. Důležitá pro nás není jen lokalita, ale především kvalita architektury. V létě začínáme stavět unikátní ekologický bytový dům Meander v Brně-Komíně ve tvaru hada, připravujeme výstavbu bytového domu v kamenolomu v úžasném souznění kamenné struktury skály a zeleně. (Autorem obou návrhů je ateliér DRNH, pozn. aut.)

Proč jste si vybrali ateliér HŠH?

Tauber Byli jsme u realizace jejich projektu vily v Berouně pro našeho kamaráda. Stavba nás naprosto nadchla. Je pořádně ujetá, a přitom funkční.

Mátl Ateliér HŠH pro nás představuje architekty, jejichž architektura bude doceněna až v budoucnu. Mají obrovský cit pro funkčnost, absolutní nekonvenčnost a výjimečnost staveb.

Jak jste architektům formulovali zadáni?

Tauber Jednoduše. Chceme parádní věc a bylo by ideální, kdybychom na ní neprodělali.

Mátl Navíc jsme architektům přislíbili maximální volnost, což není u investorů běžné. Chápeme to ale jako nutnost, kdy „účel světí prostředky“.

V čem vidíte hlavní cíl a hlavní motiv návrhu z hlediska běžného člověka?

Mátl Tento dům není pro běžného člověka, a to myslím v tom dobrém slova smyslu. Aby byl výsledek úspěšný, tak každý klient musí být „extravagantně specifický“. Každá buňka by měla vyjadřovat jeho postoj k životu, myšlení a zájmy.

Tauber Je to přesně definovaný prostor, do kterého může klient napasovat prakticky cokoliv; od klasické stavby až po třeba něco jako ponorku nebo srub.

Jaký je přínos řešení návrhu pro vás jako developera, tedy z hlediska developera?

Tauber Z hlediska developera žádný, spíš bych to nazval extravagantní reklamou a koníčkem. Stavba samotná bude velmi náročná a drahá, prakticky je to několik extrémních staveb v jednom celku, pro prazvláštní klientelu.

Mátl Z hlediska developera je to spíš experiment, naše role bude víceméně koordinační. Hlavní slovo bude mít klient a architekti.

Kouzlo této stavby má spočívat v tom, že její výsledná forma i výsledný obsah vyplynou z přirozené podstaty lidí, kteří v ní budou bydlet. Na vás jako developerovi pak záleží, jak jednotlivé stavebníky povedete, aby mohla byt koncepce autorů stavby naplněna. Jak toho dosáhnout?

Tauber To je velmi obtížné, logicky se nabízí klienty jako by rozsadit, aby neopisovali a řešit je individuálně. Další věcí je, že pokud se vyřeší jednotlivé buňky ke spokojenosti klientů a zasadí se do celku, jestli bude klient stále spokojen ve vztahu k ostatním. Může nastat situace, že se mu bude víc líbit buňka souseda, než vlastní. Pak jedeme nanovo.

Myslím, že v tomto případě nestačí vytvořit projekt, ale součástí jeho úspěšné realizace by měla byt i metodika celého procesu od výkresů, přes úřady (územní řízení, stavební řízení) až po prodej koncovým uživatelům.

Tauber Tady zřejmě půjde metodika stranou. Přes veškerou snahu očekáváme spíš pirátský průběh.

Mátl Nebude to nic standardního, zejména prosazení projektu v územním a stavebním řízení. Počítáme s tím, že vše se bude muset mnohokrát předělávat v reakci na požadavky klientů. Proto pravděpodobně i termíny inženýringu a stavby budou mnohem delší než obvykle. Navíc se bude experimentovat s materiály bez jasného rozpočtu. Přesto jsme přesvědčeni, že konečný výsledek bude unikátní.

Aby vznikl co nejlepší předpoklad pro různost a pro přirozenou spontánnost, kdy každá z těch pěti jednotek bude osobitá, je potřeba, aby vznikla sociálně pestrá skladba budoucích uživatelů. Když prodejce osloví například pět manažerů jediné firmy, snižuje se šance na pestrou a skutečně různorodou skladbu jednotlivých prostorových buněk.

Mátl Máte pravdu. Na druhou stranu i pět manažerů jediné firmy je pět unikátních osobností s různými zájmy a pohledem na svět.

Tauber Tohoto jsme si vědomi. Zejména nyní hodně používané materiály (sklo, pohledový beton, dřevo) bude potřeba doplnit o různé plasty, plechy, sítě atd… Pravděpodobně se nevyhneme určitému směrování klienta.

Možná se shodneme na tom, že podmínka úspěšné realizace tohoto konceptu spočívá v tom, že developer ho musí umět správně uchopit a celý specifický proces dobře zrežírovat. Tím pádem se zde developer vlastně stává přímým spoluautorem realizace architektonického konceptu.

Mátl Nechceme být spoluautorem architektonického konceptu. Tato role by mohla výsledek negativně omezovat jak z pohledu architektů, tak i klientů. Nejdůležitější prioritou je proto volnost.

Tauber Budeme spíš doufat, že se to vyvine správným směrem, a pokusíme se stanovit obecné mantinely.

Jiří Schmidt